články

Ve stále aktuální otázce deportací Romů z Francie je jedna dimenze celé věci, která jakoby zapadla. Francouzský postoj se dá shrnout do jedné teze, která na začátku zazněla od ministra vnitra - tedy, že Francie přeci nebude přijímat všechnu bídu světa. Stále strašlivá bída v našem světě skutečně nemůže nikoho soucitného nechat v klidu. Čím je víc mediálně na očích, tím víc draždí a o to víc svádí k agresivním řešením. Před takovými dvěma staletetími byla na kontinentu natolik rozšířená, že jí prostě nebylo kam "deportovat"... Měli bychom si tak položit otázku, co způsobilo ten fakt, že je ona naturalistická bída v západním světě spíše výjímečná a jak tedy definitivně eliminovat tu, která stále přetrvává ve třetím světě?

Ekonomický a společenský rozvoj je podmíněn mnoha komplexními faktory, které jsou ne pro každého samozřejmé. I proto si naše civilizace prošla mnoha katastrofálními společenskými experimenty, které však měly vždy něco společné. A minimálně díky tomu se můžeme něčeho chytnout. Každý společenský experiment, který došel na scestí, si vždy deklaroval právo usurpovat individuální lidská práva a ponížil je ve prospěch nějaké radikální formy sociálního idealismu. Třeba na konci 18. století tak bylo již zřejmé, jak výrazné jsou rozdíly v "ideálech" americké a francouzské revoluce. Už jen proto, že jedna z nich skončila vskutku hodně agresivním masakrem. Erupce akumulace bohatství západní civilizace pak začala teprve se skončením napoleónských válek a mohla pokračovat především díky již relativně mírovému století devatenáctému. Kombinace dosud nepoznané individuální svobody, reformovaných institucí a svobodného obchodu dokázala neskutečné a položila základy skutečnému vymýcení bídy a strasti z našeho světa. Tento proces pak navzdory společenským katastrofám během dvacátého století stále pokračuje.

Jak je ale možné, že i v dnešním třetím světě lidé žijí často tak jako před a během napoleónských válek? Jak je třeba možné, že asijské ekonomiky začínají čím dál víc točit kormidlo světové ekonomiky a oproti tomu velká většina obyvatel afrických zemí žije v pro nás nepředstavitelné bídě a permanentních strachu o holé přežití? Je to souhra náhod či proto existuje nějaké racionální vysvětlení?

Nějaké rozhodně existuje. Například v roce 2007 vyšla studie Ekonomické důsledky právních zdrojů autorů La Porta, Lopez-de-Silanes a Shleifer (NBER Working Paper No. W13608). Předkládají mnoho argumentů, které dokazují, že ty země mimo západní civilizační okruh, které spíše přijímaly anglosaské common law či z německých právních pramenů (např. Japonsko a i Čína), jsou během času společensky a ekonomicky vyspělejší než ty, co přijímaly z francouzských právních pramenů založených ještě na Napoleónském občanském zákoníku z roku 1804. To samozřejmě nevysvětluje vše. Nicméně ptejme se, zdali může být ten fakt, že většina nejchudších zemí světa je z bývalého francouzského koloniálního okruhu, skutečně čirá náhoda?

Může být ale i jiné postmoderní, fakty a racionalitou neposkvrněné vysvětlení. Tedy, že na naší planetě existuje prostor ve tvaru hexagonu, který je prostě výjímečný svého druhu. Lidé tam mají "vyšší" práva a skutečnou svobodu, rovnost a bratrství. Ty jsou ale natolik "unikátní", že si je nemůžou dopřávat všichni a musí existovat rovnost rovnějších. "Bastardský" univerzalismus individuálních práv všech by totiž narušoval "výjimečnost" a dovoloval by na ní parazitovat veškeré bídě celého světa.

Drtivá většina ekonomů se shodne, že základní podmínkou konečné eliminace bídy třetího světa je kompletní uvolnění obchodních bariér pro rozvojové země, zejména v oblasti zemědělských produktů. Evropská společná zemědělská politika je tak tím nejhorším možným hříchem vůči těm, kteří neměli to štěstí se narodit ve správné zemi. Je to ekonomický "rasismus" svého druhu, neboť to, kde se kdo narodil, určuje možnost dobrovolně a svobodně kooperovat napříč světem. Existence bídy v našem světě tak půjde ruku v ruce ne s mírou její "deportace", ale s tím, kdy nastane konečné Waterloo pro jakoukoliv formu obchodního a sociálního protekcionismu.

Ekonom, externí pedagog na VŠE

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Počet komentářů: 1, poslední 21.09.2010 17:41

21.09.2010 17:41 | tabulka (johana Zemanova)