články

Pokusím se objasnit kauzu kolem elektrárny Prunéřov bez mediálních senzací a klamavých politických hrátek. Snad o žádném technickém problému nebylo v minulých letech tolik namluveno.

Není pravdou, že ČEZ chce Severočechům ničit zdraví zastaralou technologií, kterou chce použít v Prunéřově. V celém sporu jde především o emise oxidu uhličitého. Jde o plyn bez barvy a zápachu, který lidé vydechují a jeho koncentrace v ovzduší podporuje růst rostlin. Na lidi nemá žádný negativní vliv. Globálně se snad podílí na změně klimatu, i když i o tom vědci stále diskutují. Rozhodně však nijak neohrožuje zdraví lidí v severních Čechách. Ty ohrožují především emise síry a dusíku o kterých se nemluví. Právě kvůli těmto opravdovým škodlivinám je nutno Prunéřov rekonstruovat. Při odsíření na začátku 90. let byly sice tyto škodlivé emise o 90% sníženy, ale stále je zde prostor pro další zlepšení.

V elektrárně Tušimice probíhá od roku 2007 rekonstrukce elektrárny a stejná technologie má být použita i v Prunéřově. V červnu 2008 ČEZ podal žádost o posouzení vlivu rekonstrukce na životní prostředí. Podle složitého zákona byla zpracována povinná dokumentace, doložen další posudek a proběhlo veřejné projednávání. Po splnění povinností musí ministerstvo životního prostředí do 30 dnů vydat příslušné stanovisko. Lhůta uplynula již začátkem ledna. Přes mnohé urgence se tak nestalo, ministr stanovisko odkládal a posléze si vyžádal převážně ekonomický posudek od norské společnosti DNV jdoucí zcela nad rámec stěžejního zákona. Pouze připomínám že zákon o posuzování vlivů se nezabývá ekonomickými aspekty a norské hodnocení musí být proto považováno pouze jako doplňující stanovisko. Ministru Dusíkovi to bylo zřejmé, jenže se dostal pod tlak svých spolustraníků, neměl odvahu dále vše zdržovat a raději rezignoval. Odešel tedy nikoliv pod tlakem ČEZ či premiéra Fischera požadujícího pouze naplnění zákona, ale pod tlakem ekologických aktivistů a zelených politiků.

Greenpeace vedle slézání komína spolu s Ekologickým právním servisem přišli s požadavkem vypracovat další varianty stavby. ČEZ musel odmítnout stavbu nového nadkritického bloku s nejlepší dostupnou technologií vzhledem k místním podmínkám a snížené dostupnosti uhlí po dobu ekonomické návratnosti. Postup investora umožňují i pravidla Evropské unie. V zásadě je požadován ideologický nerealizovatelný požadavek s maximální účinností elektrárny přes 40 procent.

Rovněž různá prohlášení aktivistů k norské zprávě jsou zavádějící a jsou použity pouze sdělení jim vyhovující. Například norská zpráva srovnává nadkritické bloky v různé výši od 450 MW do 650 MW a jednoznačně konstatuje, že ekonomická návratnost by musela přesáhnout 30 až 35 let. v závislosti na velikosti bloků. Vzhledem k zásobám uhlí bude Prunéřov provozován pouze 25 let.

Nedořešená kauza Prunéřova je negativním signálem pro všechny investory. Ukazuje, že je možné, aby ministerstvo z ryze politických motivů odmítalo postupovat podle zákona. Po nových volbách navrhuji uvažovat o sloučení resortu zemědělství s výrazně zeštíhleným resortem životního prostředí.

RNDr.Jiří Hanzlíček, bývalý poradce ministrů průmyslu a obchodu

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.