články

Z hlediska snižování výkonu USA nebyla současná Velká krize o mnoho horší než recese v letech 1973-75 a 1981-82. Přesto oživení po poslední recesi začalo mnohem pomaleji. Například reálný HDP se v roce 1983 zvýšil o 7,7 % poté, co v prosinci 1982 dosáhla nezaměstnanost vrcholu na úrovni 10,8 %, zatímco ve třetím čtvrtletí roku 2009 vzrostl HDP meziročně o pouhých 2,2 %. Přestože za čtvrté čtvrtletí budou pravděpodobně k dispozici lepší údaje – zřejmě mnohem lepší – neexistují žádné známky prudkého vymanění se z recese.

Finanční krize

Toto poněkud vlažné zlepšování je způsobováno dvěma faktory. Jedním zjevným důvodem je hluboká finanční krize, která uspíšila tuto recesi, přičemž mnohé významné finanční instituce dostávají pro svoji záchranu od federální vlády velké finanční částky. Sebedůvěra bankéřů a investorů do rizikových podniků byla otřesena, přinejmenším na chvíli, a bude trvat určitou dobu, než se vzpamatují z finančního zmatku několika posledních let. Také sektor domácností prochází obtížným obdobím snižování finančních výdajů, které způsobil velký pád cen obytných nemovitostí, v mnoha případech předlužení a vysoká nezaměstnanost.

Druhý faktor je méně zjevný, ale je zřejmě také velmi důležitý. Demokraté dosáhli ve volbách v roce 2008 významného vítězství, získali prezidentský úřad a velké většiny ve Sněmovně reprezentantů i v Kongresu. Tento výsledek vykládali jako důkaz toho, že velká většina Američanů chce rozsáhlé reformy v hospodářství, zdravotnictví a mnoha dalších oblastech. Takže kromě toho, že Kongres a prezident Obama nadále pokračují v Bushem zahájeném poskytování pomoci bankám a společnostem AIG, General Motors, Chrysler a dalším společnostem a rozšiřují rozsah této pomoci, signalizovali také svůj úmysl provést velké změny v oblasti daní, státních výdajů a předpisů – změny, které by mohly radikálně transformovat americké hospodářství.

Snahy o transformaci hospodářství začaly fiskálním stimulačním balíčkem o objemu téměř 800 miliard USD. Přestože některé prvky sloužily deklarovanému účelu tohoto balíčku a pomohly zmírnit dopad recese, celkově nebyl tento balíček koncipován vhodným způsobem k podpoření urychleného oživení nebo k připravení půdy pro dlouhodobý růst. Namísto toho byla "stimulace" zaměřena na sektory, o kterých se demokraté domnívají, že si zaslouží mnohem větší federální pomoc. To vysvětluje, proč je velká část těchto stimulačních finančních prostředků věnována na školství, zdravotnictví, šetření energií a další činnosti, které jen stěží nabídnou práci nezaměstnaným a povzbudí ekonomiku.

Nejistota a riziko

Z hlediska ztížení rychlého oživení také další návrhy vlády vytvořily větší nejistotu a riziko pro podniky a investory. Mezi tyto návrhy patří mimo jiné výrazné zvýšení mezních daňových sazeb pro vyšší příjmy. Kromě toho diskuze na kodaňské konferenci a diskuze vedené prezidentem o zavedení vysokých daní na emise oxidu uhličitého musí jistě odrazovat od investic do rafinérií, elektráren, továren a dalších podniků, které jsou velkými zdroji skleníkových plynů.

Byly vytvořeny desítky verzí kongresových "reforem" amerického systému poskytování zdravotní péče. Samostatné zákony schválené Sněmovnou reprezentantů a Senátem vyvolávají obavy zejména mezi malými podniky. Bojí se, že jejich náklady na pracovní sílu vzrostou v důsledku povinnosti platit mnohem větší výdaje na zdravotní pojištění svých zaměstnanců. Výsledná neochota malých podniků investovat, expandovat a přijímat nové zaměstnance poškozuje také domácnosti, protože zpomaluje vytváření nových pracovních míst a růst pracovních příjmů.

Vláda také dala hned zpočátku najevo, že bude uplatňovat odlišný přístup k protimonopolní politice, čímž zvrátí třicetiletý trend, který byl zaměřený spíše na spotřebitelské výklady protimonopolních zákonů. Podobně děsivé je zřízení institutu "mzdového cara" ve Washingtonu, přestože jeho činnost je dosud omezena na firmy, které obdržely významnou finanční pomoc od ministerstva financí. Možná se v dalším kroku Kongres rozhodne, že mzdy manažerů jsou obecně příliš vysoké, a zavede zvláštní daně z prémií nebo zavede jinou kontrolu nad odměnami manažerů – jako to udělali Britové a Francouzi. Kongres také zvažuje významné nové předpisy o spotřebitelských finančních produktech.

Ve svých snahách bojovat proti finanční krizi a recesi Federální rezervní systém (FED) prostřednictvím různých záchranných programů a transakcí na otevřeném trhu vytvořil nadměrné rezervy v bankách ve výši přesahující 1 bilion USD. Když budou banky čerpat z těchto rezerv na půjčky pro podniky a domácnosti, je zde možnost, že se nabídka peněz rychle zvýší a že dojde ke značné inflaci. Jak tvrdě bude FED bojovat proti inflačním tlakům prostřednictvím prodejů na otevřeném trhu a dalšími kroky, které zvyšují úrokové sazby, je významný faktor, který vyvolává nejistotu ohledně budoucí inflace a ohledně možnosti, že bude monetární politika zpřísněna do té míry, že oživení zaškrtí.

Nejistota ohledně monetární politiky má také důležité politické rozměry. Fed nyní čelí větším politickým tlakům než kdykoli během posledních dvaceti pěti let, což bylo vidět na tom, jak důkladně senátní bankovní výbor vyzpovídal předsedu Fedu Bena Bernankeho, když rozhodoval o tom, zda schválí jeho opětovné jmenování do funkce. Tyto tlaky se mohou výrazně zvýšit pokud se budoucí kroky Fedu zaměřené na omezení inflace dostanou do rozporu s přáním politiků podpořit bydlení a velké státní podniky podílející se na financování bydlení.

Přestože některé z navrhovaných protipodnikových politik možná nebudou nikdy zrealizovány, vyvolávají mezi podniky a domácnostmi značnou nejistotu. V prostředí, které je velmi nejisté z hlediska politik, je prozíravé odložit nebo pozdržet nákladné závazné kroky, které je obtížné vrátit zpět. Výsledkem je neochota bank zvýšit rozsah půjčování – navzdory jejich obrovským nadbytečným rezervám –, neochota podniků investovat nebo rozšiřovat řady zaměstnanců a rozhodnutí domácností odložit velké nákupy.

Opatrnost podniků a domácností

O velké opatrnosti podniků a domácností existuje několik důkazů. Z pravidelného průzkumu, který provádí Národní federace nezávislých podniků (NFIB), vyplývá, že nedávné investiční náklady a krátkodobé plány pro nové kapitálové investice jsou nadále na minimální úrovni za období posledních 35 let. Ze stejného průzkumu vyplývá, že pouze 7 % malých podniků považuje příštích několik měsíců za vhodnou dobu k rozšíření své činnosti. Pouze 8 % malých podniků uvádí, že mají volná pracovní místa, zatímco v roce 2008 to bylo 14 % - 24 %, v závislosti na konkrétním měsíci, a v roce 2007 se jednalo o 19 % - 26 % malých podniků.

Slabá ekonomika je zdaleka nejčastější důvod, který je uváděn jako vysvětlení, proč není příštích několik měsíců "vhodnou dobou" pro rozšíření činnosti, avšak "politické klima" je druhým nejčastějším uváděným důvodem, který je zmiňován mnohem častěji než úvěrové náklady a dostupnost financování. Autoři zprávy NFIB z prosince 2009 o ekonomických trendech v oblasti malých podniků uvádějí: "Další velkou obavou je míra nejistoty, kterou vytváří vláda, obvyklý zdroj nejistoty pro hospodářství. ‚Turbulence‘ vznikající v průběhu jednání Kongresu často hospodářství oslabuje, přičemž tento rok patří mezi ty nejhorší... Zde není příliš na co se těšit."

Státní statistiky hovoří podobně. Podnikové investice ve třetím čtvrtletí roku 2009 byly o 20 % nižší v porovnání s nízkou úrovní před rokem. Počet volných pracovních míst je na nejnižší úrovni od doby, kdy vláda zahájila tento druh sledování v roce 2000. Tempo vytváření nových pracovních míst rozšiřováním podniků je pomalejší než kdykoli v posledních dvou desetiletích a přestože starší údaje nejsou tak spolehlivé, je pravděpodobně nejpomalejší za posledních padesát let. Přestože počet propuštěných a nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v posledních měsících klesá, pracovní vyhlídky nezaměstnaných se nadále zhoršují. Míra úspěšnosti nezaměstnaných osob v získání pracovního místa je nyní nižší, než bylo kdy v minulosti zaznamenáno, přičemž záznamy tohoto druhu jsou vedeny od roku 1967.

Podle Michiganského průzkumu mezi spotřebiteli je situace taková, že 37 % domácností plánuje odložit nákupy kvůli nejistotě ohledně zaměstnání a příjmů, což je údaj, který se nesnížil od druhého čtvrtletí roku 2009 a který zůstává na úrovni, která je vyšší než ve kterémkoli předchozím roce od roku 1960.

Tato fakta naznačují, že bylo závažnou ekonomickou chybou usilovat o uspěchanou rozsáhlou transformaci hospodářství USA ihned po finanční krizi, která byla nejhorší za posledních několik desetiletí. Účinnějším přístupem by bylo zaměřit se nejprve na boj proti recesi a na položení solidních základů pro růst. Plány na přebudování ekonomiky měly být prozatím uloženy do šuplíku a tam měly být ponechány, dokud hospodářství nevstoupí v plném rozsahu do fáze oživení a nevrátí se k pevnému růstu. Recese je velmi nevhodná doba pro provádění významných změn v ekonomických pravidlech hry. Kongres a prezident neuplatňují v oblasti ekonomické politiky uměřený přístup a tím možná zpomalují hospodářské oživení a prodlužují nesnáze pramenící z recese.

Z angličtiny přeložil Jan Křišťan.

Autoři jsou ekonomové na University of Chicago.

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.