články

O realitě i možných výhledech českých veřejných rozpočtů bylo za poslední rok napsáno a několikrát zopakováno snad vše. Zveřejněná rekordně špatná čísla by tak neměla nikoho příliš překvapit - údiv vzbuzuje snad jen nulová reakce těch, kteří u nás rozhodují o hospodářské politice.

Český veřejný sektor se do loňského roku nacházel v situaci narkomana žijícího v přesvědčení, že v jeho případě se ještě nejedná o závislost, kterou by bylo třeba léčit. Finanční krize jako čistě vnější faktor ve svých důsledcích ukázala skutečný stav věcí a odhalila, že další dávku už nelze získat jinak, než že si peníze na ni pořídí nějakým, moderně řečeno, nestandardním způsobem.

Recese, jejíž projevy český rozpočet naplno pocítil, má skutečně své kořeny v zahraničí a její projevy v domácí ekonomice mají doposud sekundární povahu. Velkým a principiálním omylem jsou však tvrzení zaznívající z nejvyšších pater naší politiky, že se vše odehrává de facto nezávisle na naší domácí politice.

I kdyby česká ekonomika - ale totéž platí i pro desítky zemí procházejících podobným vývojem - byla jinak zdravá, stejně by prošla podobným vývojem, jaký jsme mohli sledovat. Její vyhlídky do let následujících by však byly dramaticky odlišné - po odeznění turbulencí ve finančním sektoru by došlo k rychlému návratu do normálního stavu, protože produkční sektor ekonomiky nebyl nijak fatálně zasažen.

Bouře ve světovém finančním sektoru však nepřišla do zdravé ekonomiky. Přišla po dlouhotrvajícím dešti, kdy už nestačí jenom roztáhnout deštník. Už dlouho totiž stojíme po kolena ve vodě, která dál a dál stoupá. A přesně to naplno ukázala rozpočtová čísla.

Začínající rok bude mít zásadní význam s potenciálními dopady pro celé následující desetiletí. Důležitá makroekonomická čísla totiž ukazují, že nejen česká ekonomika se ocitá v bodě, kdy již některá rozhodnutí nebude možné odkládat, aniž by se některé procesy staly prakticky nevratnými. Každého z nás se dotknou rozhodnutí, která musí být v nejbližším roce či dvou učiněna a která určí podobu našeho hospodářsko-politického modelu na poměrně dlouhou dobu.

Mnohé naznačuje, že se česká (ale i světová) ekonomika nachází na jistém rozcestí a směr, kterým se vydáme, významně ovlivní sociální i ekonomické klima. Ekonomie zná termín "ratchet effect". Projevuje se v dobách válečných konfliktů, silných hospodářských krizí či jiných vážných rizik ohrožujících sociální stabilitu. Ukázkovým příkladem z minulosti jsou obě světové války, Velká krize 30. let, z poslední doby například i tzv. válka proti terorismu. Do češtiny bývá překládán jako "efekt západky": míra regulace a státních intervencí se v takových obdobích pohybuje směrem nahoru skokově, aby se pak už nikdy nevrátila na původní úroveň.

Jak tento výjimečný jev souvisí se stavem českých financí? Při pohledu na loňský státní rozpočet a při vědomí výhledu hospodaření eráru v roce 2010 je i naprostému ekonomickému laikovi zřejmé, že se musí něco zásadního stát. Krásnou ilustrací veřejného vědomí si tohoto faktu je vývoj spotřebitelského chování domácností, zdaleka nejen těch českých. Přes nejrůznější fiskální a jiné stimuly výdaje domácností zcela přirozeně a logicky poklesly v očekávání nejistoty ohledně budoucích příjmů. Hospodaření států se však v drtivé většině ubírají směrem, který tuto základní ekonomickou logiku zcela postrádá.

Buďme obezřetní Zpět k rozpočtu - ve velmi dohledné době budou muset být učiněna smysluplná a mimořádně citelná opatření vyrovnávající příjmovou a výdajovou stranu rozpočtu a to v dlouhodobé perspektivě. Nepochybně půjde o mix radikálních řezů na obou stranách rozpočtové rovnice. Stejně nepochybně však bude dominovat tendence zvrátit trend nastoupený v našem případě po roce 1989, tj. oslabování vlivu státu na životy obyvatel, zejména toho vyjadřovaného v míře zdanění.

Představitelé státu na nejrůznějších úrovních vše budou kormidlovat směrem ke skokovému zvýšení nejrůznějších odvodů do veřejných rozpočtů, protože situace již skutečně vyžaduje radikální kroky. Existuje velké riziko, že z opatření, která budou prezentována jako dočasná a krizová, se právě působením efektu západky stane běžná součást našich životů, kterou přijmeme jako nezměnitelný fakt. Buďme obezřetní zejména v naslouchání těm, kteří budou chtít, abychom se báli a bezmyšlenkovitě přistoupili na jejich hru.

Čekají nás apely na strach a závist, dva spolehlivé hybatele společenských změn moderní doby. I to nám ukazují čísla o českém rozpočtu za rok 2009.

PhDr. Ing. Ladislav Tajovský, Ph.D, pedagog na VŠE v Praze

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.