články

Mimořádné rozhodnutí OPEC z pátku 24. října 2008 je zoufalým pokusem odvrátit pokles cen ropy, který je neodvratný. Finanční krize snižuje poptávku po ropě, navíc působí dlouhodobý efekt zvýšené nabídky při příznivých cenách, který budou členové i nečlenové OPEC rádi využívat.

Rozhodnutí OPEC snížit od 1. listopadu těžbu o 1,5 milionu barelů denně není překvapivé. Nigérie, Katar, Libye a Irák, spolu s Iránem a Venezuelou už dlouho volaly po tom, aby došlo k omezení dodávek ropy. OPEC, který pokrývá asi 40 % trhu, má nyní těžit 27,3 milionů barelů denně. Kartel naposledy zasedal v září, kdy snížil celkový těžební limit o zhruba půl milionu barelů denně.

Prudký pád cen ropy je výbornou zprávou pro řidiče i světovou ekonomiku, která se z hrozící recese dříve vzpamatuje. Ropní šejci však z poklesu cen černého zlata nadšení nejsou. Bojí se, že problémy světové ekonomiky sníží spotřebu ropy a stlačí ještě více její cenu.

Hrozící recese má jeden úžasně pozitivní efekt: tlačí na pokles cen. Obchodníci jsou nuceni vyprodávat zásoby. Dochází k poklesu cen aktiv – akcií a nemovitostí. Dochází k pomalejšímu růstu (nebo dokonce poklesu) spotřebitelských cen. A dochází k poklesu cen surovin, protože firmy musí šetřit.

Snížení světové poptávky tlačí cenu ropy dolů. Finanční krize donutila lidi a firmy omezit spotřebu energie. Dlouhodobě přispívá k poklesu cen ropy fakt, že se přizpůsobuje nabídka. Vysoké ceny jsou příležitostí pro těžaře, aby objevovali nová ložiska a čerpali ropu, kde se dříve netěžila.

OPEC se těší rekordním ziskům. Americká vládní energetická agentura odhaduje, že čisté tržby z ropy třinácti zemí OPEC letos dosáhnou 1,1 bilionu dolarů. Za tři čtvrtletí letošního roku získaly země OPEC 821 miliard dolarů, nejvíce Saudská Arábie, do níž teče třetina tržeb OPEC.

Když jsme byli v létě svědky obřího nárůstu cen ropy, média a analytici varovali, že za ropu se bude platit 200 dolarů i více. Poslední vývoj tyto obavy vyvrátil. Nikdo nemohl očekávat, že cena ropy bude donekonečna růst. Výkyvy cen surovin jsou přirozené a neměli by nás děsit.

Vysoká cena je signálem pro spotřebitele, aby benzínu nakupovali méně, a pro výrobce, aby ropy nabídli více. Trh nakonec vyřeší nedostatek jakéhokoli zdroje, včetně surovin. Ačkoli to zní neuvěřitelně, dlouhodobým trendem je snižování reálné ceny surové ropy od doby, kdy byla poprvé objevena.

Kdyby OPEC nezareagoval snížením těžby, mohla cena dál padat na 50, možná 40 dolarů za barel. Po zásahu se spíše bude dál nějakou dobu pohybovat kolem 60 dolarů za barel. Ale žádná tragédie pro světovou ekonomiku to není, protože dnešní ekonomika není závislá na ropě jako v 70. letech.

Kartel je křehké uskupení. Jde o tichou nebo explicitní dohodu, která zvyšuje cenu a snižuje výrobu podle dohodnutých kvót. Každý ze členů je však motivován kartel obejít a potají dodat na trh zboží více. To je případ Saudské Arábie, která těží o půl milionu barelů denně víc, než ji povoluje kvóta.

Žádný kartel není všemocný a musí reagovat na situaci na trhu. Ani poslední rozhodnutí OPEC snížit těžbu o 1,5 milionu barelů denně tedy nemusí zvrátit pokles cen směrem dolů. Nejen motoristé, ale i světová ekonomika se tak mohou radovat.

Cena benzínu a nafty v ČR může dále pomalu klesat. Nebude-li docházet k oslabování koruny, bude tento efekt ještě výraznější. Současná situace ukazuje absurdnost daňových experimentů - zahrávat si se změnou sazeb spotřební daně či dokonce DPH v reakci na aktuální situace. Trh je vždy rychlejší než politika.

PhDr. Ing. Marek Loužek, PhD.

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.