články

Jedním z klíčových poslání Mezinárodního měnové fondu (MMF), vepsaným též do prvního odstavce jeho zakládací listiny, je podpora světové finanční stability. Je proto paradoxní, že z hlediska financování vlastního chodu a provozu je Fond naopak na existenci ekonomických krizí a nestabilit do značné míry závislý. Tato na první pohled "zvrácená motivace" je důsledkem faktu, že základním zdrojem běžných příjmu Fondu jsou úrokové výnosy z úvěrů, facilit a dalších typů půjček, které poskytuje zemím v potížích. Zdrojem půjček fondu jsou pak upsané kvóty (aktuálně celkem asi 315 miliard dolarů), tedy "členské poplatky" těch 184 zemí, které se do dnešního dne rozhodly do MMF vstoupit.

Tento úrokový výnos je samozřejmě nejvyšší v dobách, kdy MMF svými půjčkami nejvíce zasahuje v zemích světa postižených krizí. V dobách klidu naopak základní zdroj příjmů Fondu vysychá. A to se děje právě teď. Po relativně turbulentních 90. letech minulého století, kdy se Fond významně angažoval v Mexiku, Rusku či v Asii, se první dekáda 21. století jeví zatím jako doba z finančního hlediska klidnější. Naštěstí pro finanční svět, naneštěstí pro administrativu MMF, dalo by se dodat.

V předchozí dekádě totiž s rozšiřujícími se aktivitami Mezinárodního měnového fondu rostly významně počty jeho zaměstnanců a tudíž i jeho provozní rozpočet. Fond aktuálně zaměstnává zhruba 2700 pracovníků, z nichž 2000 představují vysoce specializovaní ekonomové, finanční odborníci a manažeři, tedy lidé velmi drazí. Jen mezi léty 1995 a 2005 jejich počet narostl o více než 35 procent.

A to je pro Fond problém. Zkušenost ze zmíněných 90. let, kdy zejména mnoho asijských zemí cítilo, že se k nim MMF nechová stejně či alespoň podobně velkoryse jako k Mexiku, vedla řadu států k hromadění vlastních rezerv pro případ potíží. Rozvoj finančních trhů pak znamenal také expanzi možností pro hledání finanční pomoci jinde než u Fondu. Ten tak má nyní v zásadě jen jednoho "velkého klienta" – Turecko. To je příjemcem více než dvou třetin všech rozpůjčovaných facilit MMF a tudíž také hlavním zdrojem financování jeho provozního rozpočtu. Není však klientem tak velkým, aby nabobtnalý aparát uživilo. Mnoho dalších "netureckých" aktivit, například významná část takzvané technické pomoci, poskytované formou misí expertů do jednotlivých zemí, totiž peníze polyká, ale negeneruje.

Další pokračování klidu na světovém finančním trhu tak bude znamenat posun hospodaření Mezinárodního měnového fondu do rostoucího deficitu. Ten by letos měl dosáhnout asi 103 milionů dolarů (2,2 miliardy korun) a do roku 2010 by při neexistenci jakékoli akce na straně příjmů či výdajů mohl dosáhnout více než trojnásobku. Alespoň to tvrdí zpráva sira Andrewa Crocketta, bývalého šéfa Bank of England a Bank for International Settlements, kterou letos nechal zpracovat výkonný ředitel MMF Rodrigo de Rato. Crockett spolu se skupinou expertů, mezi nimiž nechyběl Alan Greenspan či Jean-Claude Trichet, definoval ve zprávě několik způsobů, jak by mohl Fond vytvářet v příštích letech více výnosů k pokrytí svých provozních nákladů, z nichž celých 70 procent tvoří náklady na mzdy a platy. Kromě odprodeje části zlata ve vlastnictví Fondu a agresivnějšího investování finančních rezerv, se Crockettova zpráva zabývá i faktickou možností navýšení členských příspěvků, tedy povinných úhrad od jednotlivých zemí (jen pro informaci, kvóta České republiky činí aktuálně asi 26 miliard korun).

Překvapivě se však ani zpráva, ani vedení Fondu veřejně nijak nevyjadřují k možnostem, jak naopak snížit náklady MMF. Žádné návrhy na snížení počtu zaměstnanců a administrativních nákladů zatím nepadají. A přitom možná ona "zvrácená motivace", zmíněná na začátku textu, nemusí být nakonec tak zvrácená. V klidnějších dobách prostě musí být podle tohoto pravidla i činnost Fondu levnější. Je a ještě bude velmi zajímavé sledovat, jak Fond, který sám mnoha vládám světa ordinoval mnohá jistě správná úsporná a redukční opatření, nedokáže při prvních finančních problémech nařídit podobnou dietu sám sobě.

Ing. Mojmír Hampl, PhD.

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Počet komentářů: 1, poslední 12.04.2007 16:42

12.04.2007 16:42 | Zákony profesora Parkinsona platí (Jiří Chour)