články

Státní rozpočet na rok 2007, který schválila Poslanecká sněmovna a podepsal prezident republiky, nelze označit jako reformní ani při nejbujnější fantazii. Vláda premiéra Topolánka stěží mohla v tak krátkém období prosadit potřebná opatření. Doufejme, že k tomu bude mít příležitost alespoň příští rok.

Schodek rozpočtu bezmála sto miliard korun v situaci, kdy česká ekonomika roste 6 % ročně, je smutný. Popírá to doporučení všech ekonomických teorií – monetaristických i keynesiánských. Jaký je asi strukturální schodek rozpočtu? 150 miliard Kč? Nebo větší? Hospodářství může zpomalit během pár měsíců. S čím bude hospodařit český stát potom?

Dědictví vlád sociální demokracie je nepopiratelné. Když dnes zástupci ČSSD kritizují novou vládu, že neprovádí odpovědnou rozpočtovou politiku, je to podobné, jako když zloděj křičí "chyťte zloděje" nebo terorista káže o lásce k bližnímu. Socialistické vlády prokázaly malou odvahu do rozpočtu pořádně říznout. Jejich rozpočtová politika byla více než lehkovážná.

Politická nestabilita bohužel nedává příliš nadějí ke změně. Tlak na předčasné volby způsobuje, že jsme uvízli v předvolební fázi politického cyklu. V permanentní volební kampani žádná vláda není ochotna škrtat výdaje a raději rozhazuje. ČR potřebuje stabilní většinovou vládu, nejlépe na celé volební období. Jinak se z věčné volební kampaně nevymaníme.

Pastelkovné, jemuž se mnozí vysmívají, je v celkovém rozpočtu marginálie. Jenže právě z takových kapek se moře státních dluhů skládá. Závažnou chybou bylo zdvojnásobení rodičovského příspěvku, porodného, nové životní minimum a zbytečně štědrá valorizace důchodů. Jen v příštím roce spolknou sociální dávky navíc 69 miliard korun.

Nepochopitelné je zvýšení platů státních zaměstnanců o 5 %, když ve státní pokladně zeje černá díra. Což by stala nějaká tragédie, kdyby byly platy ve státní sféře na rok či dva zmraženy? Může podpora spotřeby v situaci nadprůměrného hospodářského růstu skončit jinak než pořádnou kocovinou?

V nedávných reformách Paktu stability a růstu se členské státy shodly, že příznivé fáze hospodářského cyklu představují jedinečnou příležitostí ke konsolidaci veřejných financí. Zakotvily dokonce do Paktu povinnost provádět v těchto obdobích ambicióznější rozpočtovou konsolidaci. České socialistické vlády tento závazek ignorovaly.

Pokud se výdajová strana státního rozpočtu rychle nereformuje, nebudeme plnit maastrichtská kritéria ani v příštích letech. Jelikož deficit veřejných rozpočtů překročí cílovou hodnotu 3,3 % HDP stanovenou pro rok 2007, hrozí i negativní hodnocení ze strany Evropské komise včetně sankcí.

Ztráta reputace (snížení ratingu ČR mezinárodními ratingovými agenturami, rizika pro náklady obsluhy veřejného dluhu, pro vývoj na finančních trzích a pro zvýšení rizika fluktuace kurzu měny) může vést až k finančnímu postihu, např. zastavení čerpání prostředků z Fondu soudružnosti – celkem 44 mld. Kč.

Nedodržení cesty snižování schodku veřejných financí, které si ČR sama stanovila v konvergenčním programu, není šťastné ani z mezinárodního hlediska. Povede ke snížení důvěryhodnosti země s následnými dopady na hodnocení všech ekonomických subjektů. Zbytečně si snižujeme manévrovací prostor pro přijetí eura.

Nabízí se kacířská otázka, zda by spíše než státní rozpočty se schodkem téměř sto miliard korun nebylo lepší rozpočtové provizorium, za něhož by příjmy i výdaje zůstaly fixovány na úrovni předchozího roku. Bylo by to sice kruté, ale alespoň by to přinutilo všechny hledat úspory a ořezat výdaje.

PhDr. Ing. Marek Loužek, PhD.

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Počet komentářů: 2, poslední 17.01.2007 15:09

17.01.2007 15:09 | asi máte špatnou paměť (Totedyne)

04.02.2007 02:48 | Tehdejší 4koalice a rovná daň? Z... (Petr Liška)