Fakt, že mateřské školky jsou v České republice přeplněny, dokazuje nesmyslnost propopulačních návrhů sociální demokracie. Propopulační politika jako taková je zásadně špatná, protože rozkolísává, a nikoli vyhlazuje, reprodukční cyklus v zemi. Ještě nesmyslnější je však v době, kdy se rodí dětí dostatek.
Bylo jen otázkou času, kdy se populační křivka v naší zemi zlomí. Podle údajů ČSÚ se v roce 2005 narodilo 102 200 dětí. To je nejvíce za posledních jedenáct let. Zatímco v roce 1994 se narodilo 100 000 dětí, postupně počet nově narozených dětí klesal až na 89 000 v roce 1999. Od té doby stále roste.
Věřit, že by lidé náhle začali klást větší důraz na děti, není realistické. Spíše vstoupily do reprodukčního věku populačně silné ročníky ze 70. let. Ty se nenarodily kvůli Husákovým propopulačním dárečkům, jak se někdy tvrdí, nýbrž proto, že dospěly děti narozené po druhé světové válce. Sociální výhody působily pouze jako katalyzátor.
V západním světě za posledních dvě stě let porodnost citelně klesla. Lidé už neplodí tolik dětí jako dříve. Jednak proto, že klesla kojenecká úmrtnost, jednak se změnily životní priority. Porodnost na této sestupné trajektorii klesá dlouhodobě, což není v rozporu s krátko- či střednědobými pohyby v opačném směru.
Propopulační politika, kterou se snaží oživit sociální demokracie, je hazard. Empirické zkušenosti s podobnými politikami ukazují, že sice krátkodobě mohou popohnat porodnost v zemi, nicméně dlouhodobou plodnost (či její trajektorii) nezmění. Lidé, kteří si pořídí děti kvůli sociálním dávkám dříve, je nebudou mít později.
Předpokládejme ale na chvíli, že propopulační politika je schopna zvýšit porodnost v zemi alespoň na pár let, aniž by rozkolísala reprodukční cyklus. V takovém případě by měla být prováděna v obdobích, kdy jde porodnost dolů, a nikoli když jde nahoru. V opačném případě vznikají v demografickém stromu života nebezpečné zuby a mezery.
Přeplněnost českých mateřských školek není překvapivá. Je dána nejen tím, že obecně roste počet dětí, ale rovněž tím, že se do školek hlásí tří až čtyřleté děti matek na rodičovské dovolené. Podle zákona o státní sociální podpoře totiž mohou tyto rodiče umístit dítě do školky na čtyři hodiny denně, aniž by přišly o nárok na rodičovský příspěvek.
Novinkou je rovněž to, že děti, které navštěvují mateřskou školku v posledním roce před zahájením základní školní docházky, ji mají zcela zdarma. Ještě před dvěma lety přitom tuto službu museli platit sami rodiče. Šlo o několik stovek měsíčně. Dnes je na obcích, aby tento obnos vyplácela ze svých financí.
V roce 1995 bylo v České republice 6 728 mateřských škol, zatímco v současné době je jich pouhých 5 572. Zřizovateli mateřských škol jsou obce. Ty by měly pohotově reagovat a zvýšit kapacitu stávajících školek. Vláda by však neměla přilévat olej do ohně a snažit se přinutit rodiče plodit ještě více dětí.
Nápad sociální demokracie v předvolebním boji, že za další děti dostanou rodiče desítky tisíc korun (za třetí dokonce 120 000 Kč), ukazuje, že nejsilnější vládní strana ztratila veškerý rozum. Přestože ministr financí ujišťoval, že tyto částky budou vypláceny postupně, a místopředseda vlády pro ekonomiku naznačuje, že by byly vyplaceny ve formě poukázek, stále jde o špatný vtip.
České mateřské školky jsou jen vrcholkem ledovce problémů, které vzniknou hazardní a neodpovědnou populační politikou vlády. Jde o šílenství non plus ultra. Měli bychom s ním úporně bojovat.
PhDr. Ing. Marek Loužek, PhD.
|
|
Vytisknout článek | Odeslat článek emailem |
12.06.2006 08:21 | ? pravopis ? (Ivan Orlický)
09.07.2006 18:10 | Místo hazardu populační politiku (Lubomír Fiedler)
03.08.2006 10:59 | Všechno je jinak (Ivo Patta)
|
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |