Bývalý prezident Václav Havel v reakci na debatu ohledně role nevládních organizací při správě věcí veřejných podotkl, že by mělo být případně zrušeno Centrum pro ekonomiku a politiku, aby neohrožovalo demokracii.
Výrok byl zajisté míněn jen jako jakási literární nadsázka. Přesto stojí za to se nad ním zastavit, protože Václav Havel představuje hlavního hlasatele ideálů specifického pojetí občanské společnosti, tedy takové vize uspořádání státu, kde volení politici mají menší moc a větší moc mají nevolené spolky reprezentující dílčí zájmy.
Václav Havel doslova uvedl: "Je-li tomu tak, pak by měly být brzo zrušeny Centrum pro ekonomiku a politiku a Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových, aby neohrožovaly demokracii a šly příkladem vstříc"[1]. Šlo o odpověď na sugestivní otázku redaktorky Jany Machalické, co Václav Havel soudí o tom, že se "Václav Klaus v poslední době zaměřil proti nevládním organizacím a dokonce oznámil, že jsou hrozbou pro demokracii."
Václav Havel se dopustil ve své odpovědi dvou chyb.
Za prvé, připustil, že redaktorka může hovořit pravdu. Bohužel, redaktorka nepochopila rozdíl mezi "nevládními organizacemi" per se, jakožto souborem právnických osob na straně jedné, a ideologií, která tomuto souboru osob chce přisuzovat podíl na výkonu vládní moci na straně druhé. Václav Klaus se zaměřil proti "ngo-ismu" či "postdemokracii", neboli proti ideologii, kterou považuje za hrozbu pro demokracii.
Za druhé Václav Havel prokázal, že nerozumí podstatě diskuse, která se o roli tzv. nevládních organizací vede. Použil totiž termín "zrušit" v souvislosti se soukromoprávní organizací, přitom tvrzení "měly by být zrušeny" může být vztažen jen na státní instituce. "Zrušeny" by "mohly být" např. úřady, ministerstva, dotace, daně, výhody. Soukromoprávní organizace jako takové však mohou být státem nanejvýš zakázány... Možná se v Havlově nadsázce zrcadlí právě jeho pokřivený pohled na občanskou společnost, kterou má tendenci chápat jako jakousi součást státu, jejíž jednotlivé složky lze ustavovat a rušit.
Občanská společnost v pojetí Václava Havla je alternativou státního zřízení založeného na kombinaci suverenity občana všude tam, kde ho stát nechá rozhodovat, a suverenity demokraticky zvoleného parlamentu všude tam, kde si stát přisvojil pravomoc kolektivně rozhodovat. Občanská společnost v pojetí Václava Havla představuje tedy to, co je v angličtině nazýváno obvykle slovem "communitarianism", případně "corporatism" či "corporativism".
Co je tedy podstatou občanské společnosti v Havlově pojetí? "Nejde o nic jiného, než promyšleně delegovat část přerozdělovacích funkcí státu na jiné subjekty,"[2] uvedl Havel v jednom ze svých prezidentských projevů.
"Delegování části přerozdělovacích funkcí státu na jiné subjekty" je přesně tím ohrožením demokracie, proti kterému bojují zastánci klasického liberalismu, včetně Centra pro ekonomiku a politiku. Nám také vadí, že stát centrálně příliš přerozděluje, ale místo delegování přerozdělovacích funkcí státu na jiné, nevolené, subjekty si přejeme, aby se stát přerozdělovacích aktivit zbavil a rozhodování ponechal na svobodných občanech.
[1] Václav Havel: Vadí mi to příšerné dojímání. Lidové noviny 17.9.2005
[2] Václav Havel: Novoroční projev Prezidenta, 2004
Ing. Petr Mach, Ph.D., výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku
|
|
Vytisknout článek | Odeslat článek emailem |
21.10.2006 21:21 | Intelektuální ostuda (Miroslav Kerouš)
|
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |