články

Premiéři 25 zemí Evropské unie se dohodli, kolik bude 450 milionů daňových poplatníků odvádět v letech 2007 až 2013 do společného bruselského rozpočtu a jak se budou tyto peníze rozdělovat.

Roční příspěvky do EU nebudou 1,03% HDP, jak zněl původní britský návrh, ani 1,13 % HDP, jak původně navrhovala Komise, ale kompromisních 1,045 %. Pro Českou republiku to znamená v dnešních relacích odvod asi o 500 milionů korun větší, než navrhovala Británie, ale o 3 miliardy méně, než navrhovala původně Komise.

Celkem příspěvky všech zemí vynesou ročně asi 120 miliard euro, z toho přes 50 miliard půjde na zemědělské dotace, 20 miliard pohltí administrativa a dotace vně unie a 50 miliard půjde na strukturální fondy, z toho polovina pro nové členské země.

Aby nedošlo k nedorozumění, tento summit vůbec nejednal o tom, kolik která konkrétní země dostane nebo zaplatí čistého. Podle premiéra Paroubka bude Česká republika získávat ročně čistého 90 miliard korun a prý budeme ze všech 25 zemí největšími čistými příjemci na hlavu. Zde bych však varoval před opětovným vyvoláváním přehnaných očekávání. Letos také nedostáváme čistého nic a očekávání před vstupem byla obrovská. Žádných 90 miliard korun pro ČR vyjednáno není, je to jen vyjednaný holub na střeše.

Summit jednal ve skutečnosti jen o výši příspěvku do EU a o nových výjimkách. Odsouhlasil jich celou řadu. Britský premiér Tony Blair souhlasil se slevou z britské slevy. K současné britské výjimce, která jim vrací dvě třetiny rozdílu mezi zaplaceným procentem HDP a získanými zemědělskými a strukturálními dotacemi, má přibýt srážka ze slevy ve výši 10,5 miliardy euro rozložená během sedmi let. Prý ale i tak na tom Británie bude lépe než dosud. Německu, Švédsku, Nizozemí a Rakousku zůstane zachována výjimka z příspěvku na britskou slevu (takže Česko bude přispívat na britskou slevu dvakrát tolik, co Holanďané nebo Rakušané), navíc Nizozemci uhráli dodatečnou slevu 1 miliardu euro ze svého příspěvku do EU, Česko získá navíc 200 milionů euro pro Prahu. Polský premiér se radoval, že 20% všech přerozdělovaných peněz skončí v Polsku.

Trochu to zní jako protimluv – všichni získají miliardy navíc, přitom rozpočet bude menší. Trik je v tom, že nikdy nikdo nevyčerpá veškerý příslib a navíc peníze mají být čerpány se zpožděním. Může se tedy stát, že z potenciálních 90 miliard pro rok 2007 bude schváleno třeba 45 miliard a tyto peníze přijdou až v roce 2010, kdy náš příspěvek do evropské kasy už bude také 45 miliard korun. Může to každému, kdo se na ty peníze těší, znít jako škarohlídství, ale opravdu je jisté, že v roce 2007 nedostaneme 90 miliard čistého.

Boj o peníze každopádně zvýšil mezinárodní žárlivost a nevraživost. Poláci jsou nyní v Británii považováni za nevděčníky. Jak uvedl britský velvyslanec v Polsku, britská vláda, která jako téměř jediná otevřela pracovní trh pro nové členské země, vytvořila pro Poláky více nových pracovních míst než polská vláda doma. A Poláci nyní neváhali Brity zavrhnout, když šlo o (britské) peníze a našli nového spojence ve francouzském prezidentovi Chiracovi, který seděl na neefektivních zemědělských dotacích jako žába na prameni. České vládě budiž přičteno ke cti, že se držela vydírání stranou a chovala se přiměřeně. Poláci získali peníze, ale ztratili čest.

ČR stojí nyní před téměř nezměněným dilematem evropských dotací. Na jedné straně se budeme snažit ukořistit z přislíbených 90 miliard maximum, na druhé straně není rozumné dolovat evropské dotace za každou cenu. Vždy bychom měli zvažovat náklady spolufinancování, administrativní náklady i smysluplnost konkrétních evropských dotací.

Ing. Petr Mach, Ph.D., výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.