články

Ačkoli úrokové sazby jsou nejnižší v historii a bytů začíná být na trhu přebytek, česká vláda stále vymýšlí stále nové a nové programy na "podporu bydlení". Naposledy prosadila své záměry pomocí zákona o podpoře výstavby družstevních bytů. Ačkoli již existuje podpora hypoték, stavebního spoření a dokonce i podpora bydlení mladých manželství do 36 let, domnívá se vláda, že je to stále málo.

Nový zákon o podpoře družstevních bytů byl zřejmě příliš moc i na Evropskou komisi, která se ním dokonce vyslovila nesouhlas, protože se nejedná o podporu sociálních bytů. Zákon neobsahuje žádné podmínky, podle kterých by byli příjemci podpory vybíráni z hlediska sociální potřebnosti. Podle Komise jedná o podporu podnikání a zakázanou veřejnou podporu. To však českou vládu, která prosadila zákon spolu s KSČM, nezajímá.

Trendy v Evropě

Ve světě a dokonce i v EU se v posledním desetiletí klade větší důraz na roli trhu při výstavbě a alokaci bydlení. I v oblasti sociálního bydlení se už upřednostňují tržní řešení. Veřejné rozpočty se méně starají o novou výstavbu obecních, státních či družstevních bytů. Citelná je deregulace v oblasti financování bydlení a soukromého nájemního bydlení. Česká vláda jde důsledně proti tomuto trendu.

Účast veřejných financí na výstavbě a údržbě bytů se ve většině západních snížila. V Nizozemí prakticky zmizela úplně. Zatímco v poválečné době převládla plošná regulace nájemného, dnes se více berou v úvahu tržní faktory, lokální a regionální diferenciace cen, která v zásadě kopíruje tržní poptávku a nabídku. V řadě zemí se od regulace upouští, protože právě ona je příčinou "nedostatku bytů".

Systémy financování bydlení v zemích EU byly v minulosti směsicí neefektivních programů. Díky nim nedošlo ani ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení ani k zavedení dlouhodobě udržitelné bytové politiky. Ve Velké Británii a Francii byl úplně zrušen odpis úroků z hypotéčních úvěrů, který beztak dříve podporoval spíše příjmově nejsilnější domácnosti.

Řada východoevropských zemí vsadila na privatizaci bytového fondu. Některé země, např. Estonsko, po privatizaci neprovádělo jakoukoli další bytovou politiku. ČR však při privatizaci a deregulaci otálí a nahrazuje ji zaváděním umělých dotačních programů, které nejsou dobře připraveny a jsou příliš nákladné. Podporou poptávky nezlevňují se ani stavební práce, ani ceny pozemků.

Socialistická koncepce

Vážné otazníky vyvolává nová koncepce bytové politiky, kterou ministerstvo předložilo na jaře 2005. Množství programů na podporu bydlení je téměř nekonečný: podpora regenerace panelových sídlišť, podpora výstavby nájemních bytů na venkově, podpora oprav domovních olověných rozvodů, podpora výstavby technické infrastruktury pro následnou výstavbu bytových a rodinných domů atd.

Vládní koncepce bytové politiky je naplněna takovými paternalistickými výroky, jako např.: "Trh sám o sobě neřeší naléhavé sociální problémy společnosti, vyžaduje promyšlenou a účelnou korekci vhodnými nástroji, aby nedocházelo k nadměrné polarizaci bohatství a bídy." Nebo: "Sociální stát je nástrojem zkvalitňování života lidí... je humanistickou institucí."

Kdyby vláda myslela podporu rodinám skutečně vážně, musela by především snižovat rozpočtové schodky, které budou dnešní dvacátníci či třicátníci splácet i s úroky. Jenže místo toho vymýšlí stále nové a nové programy - zvýhodněné úvěry, úrokové dotace ke komerčním úvěrům, investiční dotace a dokonce i ručení. Tím vláda dále zvyšuje státní dluh, který již tak začíná dosahovat nebezpečné výše.

Ekonomické rubriky naplňují již několik měsíců rekordně nízké úrokové sazby. Diskontní míra ĆNB činí 1,75 %, což je o čtvrt procentního bodu méně než v eurozóně. Sazby z hypoték pod 4 % jsou příjemnou zprávou pro všechny, kdo si pořizují bydlení na úvěr. Nízké úroky zlevňují náklady i stavebním firmám, které potřebují provozní úvěry. Česká vláda však změnu na finančních trzích ještě nepostřehla.

Rekordně nízké úroky, kterým se v dnešní ČR těšíme, nabízejí originální a systémové řešení: úplné odbourání dotací na bydlení. Dotace k úrokům a daňové odpočitatelné položky u hypoték byly vymyšleny v první polovině 90. let době, kdy úroky činily 10-12 %. Tehdy měla čtyřprocentní dotace ještě nějaký smysl. Dnes, kdy úroky z hypoték spadly pod 4 %, nemá státní dotace žádný význam.

Protiústavní regulace

Vrchol zvrhlosti vládní bytové politiky představuje deregulace nájmů z pera nového ministra pro místní rozvoj Radko Martínka. Vládní zákon o jednostranném zvyšování nájemného z bytu, který prošel prvním čtení ve sněmovně, oficiálně zamýšlí "narovnat vztahy mezi nájemci a majiteli" a vyhnout se tak mezinárodní ostudě, která hrozila po rozsudku štrasburského soudu. Jenže realita je jiná.

Nájmy v bytech s regulovanými činžemi by se podle novely zákona o nájemném měly zvedat až do roku 2012, ročně by to mohlo být až o 10 %. Po dokončené deregulaci však budou existovat cenové mapy, které zabrání tomu, aby roční tržní nájemné převyšovalo 5 % z ceny nemovitosti. Jaký pak má "deregulace" smysl? Žádný. Regulace nájemného by zůstala zakonzervována.

Návrh zákona přitom zase ignoruje rozhodnutí českého Ústavního soudu, podle něhož dosavadní regulace nájmů je neústavní. Dnes bylo podáno do Štrasburku přes 2000 žalob vlastníků a je otázkou času, než se domohou svého práva podobně jako jejich polští kolegové. Náklady pokračující regulace pro ČR mohou být astronomické a blížit se nákladům na oddlužení bank.

Dnes bydlí v bytech s regulovaným nájmem většinou lidé střední vrstvy, nikoli nejchudší skupina. Taková situace je nemorální. Plošný strop pro činže zavedli Němci po okupaci v roce 1939. Tento limit převzali komunisté a vydržel na stejné rovni až do roku 1991. Ve svobodné společnosti není žádný důvod, aby regulovaly zrovna ceny bydlení. To už může vláda rovnou zavést regulaci cen rohlíků, salámů a piva.

*

Nedostatek bytů v ČR není. V Praze už mají developerské firmy velké problémy byty prodávat. To, že v některých regionech je poptávka po bytech prakticky nenasytitelná, je dáno nedokončenou deregulací. Vláda by měla upustit od líbivé politiky "postavíme další byty" a soustředit se na skutečně cílenou pomoc potřebným. Dosavadní programy na podporu bydlení jsou jen populistickou vějičkou.

PhDr. Ing. Marek Loužek, PhD.

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Počet komentářů: 4, poslední 17.11.2005 20:56

17.11.2005 20:56 | nedostatek bytů (sid walker)

18.11.2005 13:18 | zrušit jakékoliv dotace na věci (Ota Fuks)

03.12.2005 17:06 | Celý život slyším: když se kácí les,... (Jaromír A. Máša, Dr.Phil.)

03.12.2005 18:43 | Ještě poznámka k panu kolegovi dole (Jaromír A. Máša, Dr.Phil.)