O skutečně zásadních věcech mají občané rozhodovat v referendu, tvrdí sociální demokracie. Prosazuje-li politik referendum o vstupu naší země do NATO, je to od něj politicý kalkul, který mu má pomoci zachovat si tvář před jeho nevzdělanými voliči. Prosazuje-li referendum intelektuál, je to neospravedlnitelný hazard. Referendum je z podstaty špatná věc. Při parlamentním rozhodování mají schopní jedinci nemalou možnost ovlivnit rozhodování poslanců. Při referendu mohou rozhodování voličů ovlivnit pouze v omezené míře investicí do přesvědčovací kampaně. Parlamentní demokracie s rovným a všeobecným volebním právem vede k sociálnímu státu, který přerozděluje (neefektivně) kolem 50 procent příjmů. Plebiscitní demokracie by vedla k mnohem většímu přerozdělování a k mnoha tragickým rozhodnutím. Více by se blížila diktatuře proletariátu. Referendu je třeba se maximálně bránit.
Na závěr uvedu jeden hypotetický, snad absurdní, příklad. Chtěl by Miloš Zeman a intelektuálové, kteří horují pro referendum, plebiscit o návratu ke komunismu? Nejen ve východním Německu či Rusku, ale podle nedávných průzkumů veřejného mínění možná i u nás by občané hlasovali pro komunistický režim. Miloš Zeman by pravděpodobně poradil svým voličům, aby pro komunismus nehlasovali (v nějakém médiu, které jeho voliči nesledují), z vysoké podpory pro komunismus by obvinil thatcheristickou pravici, ale chtěl by dát občanovi možnost se svobodně rozhodnout.
Ing. Petr Mach, Ph.D., výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku
|
|
Vytisknout článek | Odeslat článek emailem |
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |