články

Předplatitelům posílám Laissez-Faire v obálkách z recyklovaného papíru s nápisem "Chráníme přírodu". Pro tyto obálky jsem se nerozhodl - jak správně tušíte - kvůli přírodě, ale prostě proto, že byly levnější. Levnější ale byly jen díky tomu, že na jejich produkci je uvalena nižší, 5 procentní daň z přidané hodnoty, zatímco na ostatní, "neekologické" obálky se vztahuje daň ve výši 22 procent. Kvůli takovým (jedincům sledujícím vlastní prospěch místo veřejného blaha), jako jsem já, asi byla tato daňová úleva vymyšlena. Kdyby stát cenu neovlivnil, byly by recyklované obálky dražší a lidé by jich kupovali méně. Mám ale jisté pochybnosti o tom, zda se tím skutečně chrání příroda.

Nevím, jaké chemikálie bylo nutno použít při výrobě ekologických obálek, ani kolik stromů se musí porazit kvůli vytvoření neekologických obálek. Nemám potuchy o spotřebě nafty při vožení dřeva či starého papíru. Nevím, kolik elektřiny muselo být nakoupeno při procesu výroby ekologických obálek, ani kolik uhlí na výrobu elektřiny se musí vytěžit, aby mohly vzniknout obálky neekologické. Nevím, kolik těžebních bagrů muselo být vyrobeno kvůli uhlí na ekologické obálky, ani kolik oceli na výrobu těžebních bagrů je třeba zakalit kvůli neekologickým obálkám.

Předpokládám ale, že kvůli obálce, jejíž výrobní náklady bez vlivu DPH jsou vyšší, se v konečném důsledku spotřebuje také více všech těchto věcí. Tzv. ekologické obálky jsou natolik výrobně náročné, že by bez daňové úlevy v konkurenci s tzv. neekologickými neobstály. Jinak by je nebyl důvod zvýhodňovat. Muselo tedy kvůli nim být vyrobeno v průměru více nafty, elektřiny, uhlí či bagrů, než kolik by jich bylo třeba, kdyby stát nepokřivil cenovou informaci, která normálně vede spotřebitele mimoděk k nákupu produktů s nižšími náklady.

Jistě, stromů je patrně potřeba více k výrobě nerecyklovaných obálek. Proč by ale stát měl preferovat stromy před ušetřením všech jiných přírodních zdrojů? Pěstování stromů je přeci docela neškodná činnost. Je to problém toho, "Co je a co není vidět", abych se odvolal na skvělý esej Fréderica Bastiata, (viz recenze v LF 1/1999). A mnoho ekologistů bohužel vidí jen zlomek reality. Nevyplatí-li se pořízení obálky z recyklovaného papíru na svobodném trhu, její pořízení na základě státního zásahu znamená plýtvání. Penězi i přírodními zdroji. Dnes a denně k tomu pod zeleným praporem ekologie dochází.

Ing. Petr Mach, Ph.D., výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.