Viktor Dobal ve svém článku "S čím je smířen Václav Klaus" (LN 16.8.) předvedl, jak obtížnou věcí je jím tolik vzývané smíření. Při jeho volání po smíření s Němci mu na prvním místě jde o atak na politického soupeře. Pouze tak potvrzuje pravdivost kritizované základní teze Klausova článku, že v tolik oblíbené "smiřovací" kauze jde především o otázku výhry a prohry jedné ze stran, o účelové zneužívání tragické historie k prosazení velmi současných politických zájmů. Jen tak lze vysvětlit jeho účelová obvinění, že Václav Klaus se "smiřuje se znárodněním, .. vyvlastněním spoluobčanů, .. divokým odsunem,.. pohořelickým pochodem smrti" atd. Viktor Dobal tím jen prokazuje, že není schopen překonat politické averze a korektně a nezaujatě přistoupit k názorovému oponentu ani tehdy, kdy sám hovoří o tématu tak vznešeném, jako je smíření. Jak může potom chtít po spoluobčanech, aby v jeho jménu zapomínali na příčiny a následky v tragédii druhé světové války, okupace a prvních poválečných let, aby ignorovali historickou zkušenost a všechna rizika, která bezvýhradný přechod na pozice druhé strany sporu pro naši zemi i její sousedy může mít.
Skutečné smíření mezi Čechy a Němci může být založeno pouze na poučeném poznání, že co se stalo, nelze odestát. Že viny zůstávají, nelze se z nich vyplatit. Nelze vyčíslit pro někoho ekonomicky přijatelnou cenu lidských životů či osudů, zaplatit ji a požadovat nějaké reciproční plnění, jak si dnes někteří smíření představují.. Skutečné smíření nad hrůzami války a jejích důsledků může být založeno pouze na přiznání viny a trestu v jeho jaspersovském chápání a společném odhodlání nikdy nedopustit opakování podobné tragédie. Pro skutečné smíření je nezbytné dohlédnout hloubky válečné katastrofy a přijmout její důsledky jako historickou tragédii pro Čechy i Němce, kterou nelze žádným snadným způsobem odestát. Skutečné smíření nelze nalézt v minulosti, kterou nelze napravit bez nových křivd. Smíření nelze dosáhnout kladením požadavků, nátlakem či nefér útoky na názorové protivníky, jak to činí Viktor Dobal. Toto pojetí "smiřování", v němž jde o výhry a prohry, přepisování vybraných subkapitol historie a účelové obracení příčin a důsledků odmítám.
Dobré vztahy se sousedy jsou věcí dneška a budoucnosti. To naštěstí vědí i zodpovědní němečtí politici, a proto skutečné česko-německé vztahy mají své těžiště zcela někde jinde, než si myslí pan Dobal.
Ing. PhDr. Jiří Weigl, vedoucí kanceláře prezidenta republiky
|
|
Vytisknout článek | Odeslat článek emailem |
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |