Ti, kdo v referendu schválili Smlouvu o přistoupení k Evropské unii, vyslovili tím i souhlas se "směrnicí o ptácích". Tato směrnice bude mít dalekosáhlé následky. Převedením směrnice do české legislativy se stanou rozsáhlá území České republiky rezervací Evropské unie v rámci soustavy "Natura 2000". Dojde de facto k masivnímu vyvlastnění soukromých vlastníků půdy a vzniknou obrovské náklady pro český státní rozpočet na kompenzace postiženým vlastníkům půdy a na monitoring ptáků.
Přísnými tresty má být trestáno nejen poškozování rostlin a rušení ptáků v chráněných oblastech, ale dokonce "vysazování chráněných rostlin" a "chování chráněných ptáků". Na územích, která budou vyhlášena jako "ptačí oblasti EU", je zakázáno jakékoliv vyrušování ptáků, což prakticky znamená zákaz jakékoliv lidské zemědělské, rekreační či průmyslové činnosti. V Ostravě se např. měla stavět průmyslová zóna, kde by mohly najít práci stovky lidí. Ve vybrané zóně se ale usídlily desítky ptáků. Protože mezi nimi byl i bukáček malý, moták pochop, ledňáček říční a slavík modráček, bude území podle směrnic EU vyhlášeno ptačí oblastí. [HN 11.2.04]. Na rozdíl od jiných typů zásahů do životního prostředí člověka, kdy mohou v rámci připomínkového řízení vznášet obce a jiné dotčené osoby připomínky, zde se nikdo nikoho neptá. EU to prostě požaduje.
Nebude-li směrnice převedena do české legislativy, hrozí sankce EU. Za nesplnění směrnice EU hrozí finanční pokuty (až 50 000 denně) a omezení dotací z EU. "Do stadia udělování pokut jsme ještě nedospěli. Pokud ale parlament zákon o Natuře 2000 nepřijme, tak nejdříve pozastavíme čerpání peněz z různých fondů," uvedla komisařka EU pro životní prostředí Margot Wallströmová [Lidové noviny 29.12.2003].
V LF 12/03 jsme psali o tom, že vládní návrh zákona, který příslušnou směrnici převádí do české legislativy, neprošel o jediný hlas díky odporu poslanců ODS. Parlament nyní projednává nový vládní návrh, který se příliš neliší od předchozího. Vláda prosadila, že "kvůli hrozícím sankcím EU" bude zákon projednán ve "zkráceném řízení". Nový návrh je ale opět bianco šekem, který neříká ani kolik oblastí bude vyhlášeno "přírodním stanovištěm v zájmu EU" ani kolik nás to nakonec bude stát.
Návrh zákona jen říká, že "přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství" jsou území "stanovena právními předpisy EU". V důvodové zprávě vláda pouze odhaduje, že celková rozloha "přírodních stanovišť v zájmu Evropských společenství" přesáhne 8000 km2, tedy více než 10 % rozlohy naší země (na Slovensku se jedná dokonce o 25 % rozlohy země!). Podklady pro Evropskou komisi vytvořila vládní Agentura ochrany přírody a krajiny, která vytipovala 41 "ptačích oblastí". "Evropská komise, která má velmi dobré informace o výskytu ptáků, ještě naše návrhy vrátí k rozšíření. Řeknou nám třeba: mihule potoční se u vás vyskytuje na 400 lokalitách, vy navrhujete čtyřicet [lokalit do Natury], dvacet přidejte. A my tak musíme učinit a neovlivní to ani ministr, ani zastupitelé ani čeští ochránci," uvedl Martin Dušek, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR [MFD 14.2.04], a má bohužel pravdu.
Vláda odhaduje, že na kompenzacích za omezení vlastnických práv na územích bude platit ročně 399 milionů korun. Kromě toho mají být pravidelně vypracovávány tzv. "plány péče", jejichž roční náklady vláda odhaduje na 40-70 milionů korun. Monitoring ptactva má stát 90 milionů ročně. 310 milionů ročně má stát správa agentury, která bude mít ochranu území na starosti. Celkové vládou odhadované každoroční náklady se blíží miliardě korun.
Naše vláda je v tomto případě, tak jako u mnoha jiných evropských direktiv, příliš horlivá. Jak známo, evropská legislativa se v EU nebere zas až tak vážně. Směrnice EU nejsou členskými státy stoprocentně dodržovány. Týká se to samozřejmě i "ptačí směrnice" a "směrnice o stanovištích v zájmu EU". Jak uvádí sama Evropská komise, jen 2 ze současných 15 členských zemí mají kompletní klasifikaci "přírodních stanovišť v zájmu EU" podle požadavků příslušných směrnic. Česká republika by proto neměla Evropské unii podlézat a ptačí zóny vyhlásit nanejvýš v existujících ochranných krajinných oblastech a náhradu nákladů chtít po Evropské unii.
Zvykli jsme si na to, že z EU přicházejí všelijaké "ptákoviny". Ptačí směrnice je ale daleko více drahá, než úsměvná. Je ukázkou protektorského zacházení EU s přistupujícími zeměmi. Ukazuje se nakolik neprozřetelný byl vstup do EU. Tušila vláda o ptačí směrnici? Pokud ano, proč občany neinformovala v rámci informační kampaně? Zákon by neměl být přijat, a to i za cenu hrozících sankcí. Nikdo totiž nemá jistotu, že nebude rezervace v zájmu EU vyhlášena na celém území České republiky.
Ing. Petr Mach, Ph.D., výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku
|
|
Vytisknout článek | Odeslat článek emailem |
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |