články

Existují důvody hlasovat pro i důvody hlasovat proti

"Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?" Na tuto otázku budou moci čeští občané odpovídat v červnovém referendu. Tato "smlouva o přistoupení" má několik tisíc stran podmínek a výjimek našeho vstupu a sotva si ji kdo před hlasováním přečte. Naše rozhodování bude především o tom, jak EU vnímáme na základě dosavadních útržkových informací.

Občané budou v červnovém referendu hlasovat o tom, zda ukončí desetileté období, kdy o zákonech platných na území České republiky rozhodovali, ať dobře či špatně, zástupci volení výhradně občany České republiky, neboli zda obětují princip národní suverenity. Kdo se domnívá, že evropské normy jsou a vždy budou lepší než naše zákony, bude tíhnout hlasovat pro vstup, naopak kdo se domnívá, že naše legislativa by mnohdy mohla být lepší než bruselská, bude tíhnout hlasovat proti vstupu. Členství v EU znamená obrovský soubor legislativních a finančních vztahů. Lze předpokládat, že někteří občané by na členství České republiky v EU vydělali, jiní by prodělali. Většina v referendu rozhodne svým hlasováním o osudu všech.

Dnes můžeme zhruba odhadnout, kdo by na členství vydělal a kdo prodělal.

Čistě z finančního hlediska prodělají obyvatelé Prahy. Roční příspěvek České republiky do rozpočtu EU bude asi 25 miliard korun. Z velké části budou tyto peníze do Bruselu ve svých daních platit právě obyvatelé Prahy, kteří již dnes platí nejvyšší daně. Navíc, jak známo, Praha, jakožto relativně bohatý region i v rámci EU nemůže očekávat, že by se do ní nějaké fondy z EU vrátily, např. na dopravní stavby.

Proti vstupu budou hlasovat také nejspíš zemědělci. Dostávali by z Bruselu dotace o 75 % nižší než farmáři z Francie, Německa či Rakouska, a přitom hranice by se pro dovoz jejich produktů k nám plně otevřely. Takto dotovanému dovozu by bylo těžké konkurovat a mnoho našich zemědělců by po vstupu asi zkrachovalo. Evropská unie také určuje, jak velké mají být daně. Proti vstupu mohou hlasovat např. kuřáci, kterým se cigarety kvůli EU zdraží ještě asi na dvojnásobek a kterým tak zbude méně peněz na jiné potřeby.

Na druhé straně těšit se na členství v EU mohou např. tlumočníci a překladatelé, protože v EU se každá norma a formulář překládají do všech jazyků – a tlumočníků v Evropském parlamentu bude více než poslanců. Prospěch z členství by měli rovněž úředníci. Kvůli agendě spojené s členstvím v EU bude vláda najímat stovky nových úředníků a mnoho jiných vyšle pracovat přímo do Bruselu. Na členství v EU by vydělali rovněž politici, protože by se zvýšila frekvence jejich cest na zahraniční jednání.

Společný trh EU znamená, že se neplatí clo při dovozu mezi státy EU a existují jednotné celní sazby pro dovoz ze zemí mimo EU. Kvůli vysokým celním sazbám Evropské unie výrazně podraží zboží dovážené ze zámoří, např. rýže či banány. Zlevnit mohou na druhé straně např. jablka nebo pomeranče dovážené bezcelně ze zemí EU.

Kdo se chystá odejít za prací do ciziny, má důvod hlasovat pro vstup, protože po vstupu by padly mnohé bariéry. Týká se to např. možnosti práce ve Španělsku či v Irsku. Netýká se to ale práce v Rakousku či v Německu, kde bylo v přístupové smlouvě dojednáno přechodné sedmileté období, po které v těchto zemích zaměstnávat Čechy nedovolí. Kdo se naopak bojí volného přílivu pracovníků z Polska či Slovenska, má důvod hlasovat proti vstupu do EU.

Každý by měl zvážit pečlivě svůj hlas. Je jasné, že existují argumenty pro vstup i argumenty proti vstupu. Je správné, že nám dali politici možnost vyjádřit svůj hlas v referendu. Náš hlas v referendu má stejnou váhu jako hlas politiků.