články

Premier Spidla se nechal nekolikrat slyset, ze pro Cesko je smlouva z Nice spise nevyhodna. Ministr zahranici dal veci korunu, kdyz tvrdil, ze z hlediska hlasovani v evropskych institucich dokonce na navrhu evropske ustavy ziskame. Vladni predstavitele vychazeji z chybnych analytickych podkladu. Matematiku podvest nelze.

System hlasovani v evropskych institucich je pomerne slozity. Struktura hlasu v Evropskem parlamentu v zasade odrazi pocet obyvatel a navrh evropske ustavy na ni nic nemeni. Jiny mechanismus se prosazuje pri hlasovani v rade, kde se rozhoduje podle tzv. vazenych hlasu a nadpolovicni vetsiny zemi. Kazda zeme muze navic pozadovat overeni, zda schvalene rozhodnuti odpovida pranim zemi se 62 procenty obyvatel EU.

Rozlozeni hlasu v rade podle pristupove smlouvy v zasade odpovida smlouve z Nice - ale bez Rumunska a Bulharska. Nemecko, Britanie, Francie a Italie maji shodne po 27 hlasech (9 procent hlasu v rade), Cesko spolu s Madarskem, Portugalskem, Belgii a Reckem 12 hlasu (3,7 procenta hlasu).

Kdyby byla prijata evropska ustava, zvysily by velke zeme vyrazne sve podily. Nemecko by posililo na dvojnasobek (18 procent), Francie na 13,5, Velka Britanie na 13, Italie na 12,8 procenta. Stiznost, ze smlouva z Nice ublizuje Nemcum, neni nesmyslna, i kdyz je otazka, proc se k ni vedle nemeckeho kanclere hlasi i cesky premier.

Pokud spocitame hlasovaci podily v rade podle evropske ustavy a dnesniho stavu, dojdeme k prekvapivym zaverum. Prestoze Spanelsko a Portugalsko patrily na mezivladni konferenci k nejtvrdsim zastancum hlasovani podle niceske smlouvy, obe zeme by po prijeti evropske ustavy svuj podil na hlasech v podstate nezmenily - jiz dosavadni stav v zasade kopiruje pocet obyvatel.

Spanelsko by podle poctu obyvatel melo 8,8 procenta hlasu, zatimco dnes ma 8,4 procenta. Podil Polska se v zasade nemeni (8,5 misto dnesnich 8,4 procenta). Neochotu Polska a Spanelska souhlasit s evropskou ustavou lze proto vylozit spise jako obavu, ze by pri sestavovani hlasovacich koalic staly spise na opacne strane barikady nez ostatni velke zeme.

Mensi a male zeme by na prijeti evropske ustavy jednoznacne prodelaly. Vliv Ceska by poklesl o dve petiny (2,2 misto 3,7 procenta). Osudovy by byl rovnez pokles vlivu malych zemi - Irska, Finska, Litvy, Lotysska. Slovinsko, Estonsko ci Kypr by zaznamenaly dokonce propad na tretinu, petinu ci mene nez desetinu puvodniho vlivu.

Cesky premier a ministr zahranici by meli prestat mlzit. Prerozdeleni hlasu je hrou s nulovym souctem. Tvrdit, ze Cesko jako mala zeme neztrati svuj vliv v rade, je mateni verejnosti. Porovnavat lze bud stare a nove jednomyslne hlasovani (jehoz rozsah se snizuje), nebo stare a nove vetsinove hlasovani (v nemz se meni vahy i kvorum). Nelze michat hrusky s jablky.

Pokud chce ceska vlada v nove EU stale hlasovat spolu s Francii a Nemeckem, pak je jeji chovani racionalni. Neutralni kvantitativni analyza, ktera nebere v uvahu politicke preference, vsak ukazuje, ze evropska ustava by postaveni Ceska poskodila - jak pri ziskavani spojencu pro prijimani rozhodnuti, tak pri tvorbe blokacnich minorit. Odmitnout evropskou ustavu a setrvat u smlouvy z Nice je pro nas jeste vyhodnejsi nez pro Polsko.

PhDr. Ing. Marek Loužek, PhD.

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.