články

Prezident republiky vetoval zákon o státní sociální podpoře, který byl součástí balíku zákonů odhlasovaných parlamentem v rámci reformy veřejných financí.

Prezidentovo veto nebylo ideologickým "šprajcem", vždyť nechal projít řadu jiných zákonů, pro které by sotva hlasoval. Václav Klaus vrátil sněmovně zákon s odůvodněním, že je to zákon diskriminační, který staví na presumpci viny. To jsou vážné výhrady. Prezident, který přísahal, že bude "zachovávat ústavu a zastávat úřad v zájmu všeho lidu", mohl takový zákon sotva podepsat. Naše ústava totiž odmítá diskriminaci a stojí na principu presumpce neviny.

V čem je novela zákona o sociální podpoře diskriminační? Novela snižuje nárok na dávky státní sociální podpory pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), a to tak, že i když příjem z podnikání je nižší než polovina průměrné mzdy, posuzuje se OSVČ žádající o dávky závislé na příjmu (přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení), jako by její příjem dosahoval poloviny průměrné mzdy.

Dochází zde k jasné diskriminaci OSVČ (živnostníka) s nízkým ziskem oproti zaměstnanci s nízkou mzdou, nemluvě o žadateli bez jakéhokoliv vlastního příjmu. OSVČ s nízkým příjmem má nárok na nižší dětské přídavky a další dávky než zaměstnanec s nízkou mzdou.

Přitom příjem pod polovinou průměrné mzdy může být naprosto běžným příjem mnoha živnostníků zejména v krajích s nižší úrovní příjmů. Pokud by novela prošla, tak dvě vedle sebe žijící rodiny, kde oba z rodičů mají příjmy na úrovni minimální mzdy, budou dostávat odlišné sociální dávky jen proto, že v jedné rodině jsou rodiče zaměstnanci a ve druhé rodině živnostníci. V rodině živnostníků dostanou příspěvek na bydlení, sociální příplatek a přídavek na dítě zhruba v poloviční výši. Za co živnostníky vláda trestá? A za co trestá jejich děti?

Když ministr Škromach ve sněmovně zákon obhajoval, tvrdil, že se tím má zamezit podvádění. Naznačil, že OSVČ mohou zkreslovat účetnictví, aby měly neoprávněně vyšší sociální dávky. To může být pravda, ale jak k tomu přijdou ti, kteří prostě jen mají nižší příjem a žádné účetnictví nezkreslují? Stát by měl být důsledný ve stíhání kriminálního chování, neměl by ale vycházet z presumpce viny a celou jednu skupinu obyvatel vyčlenit ze systému sociální podpory pro rodiny s nízkým příjmem. Jestli chce stát sociální podpory omezit, má k tomu plné právo a řadu racionálních důvodů, měl by je ale snížit všem, a ne jen jedné skupině obyvatel.

Ve skutečnosti není vůbec jisté, že by novela ušetřila státu peníze. Naopak, v jejím důsledku může přibýt žadatelů o dávky a ubýt plátců daní. Lidé, jejichž živnost vynáší méně než polovinu průměrné mzdy, se totiž mohou rozhodnout, že své podnikání ukončí, přestanou být OSVČ a získají nárok na dávky v plné výši. Novela tak nakonec může vést ke zvýšení sociálních výdajů a k růstu nezaměstnanosti, a nikoliv k úsporám veřejných peněz.

Jestli parlament prezidentovo veto přehlasuje, stane se součástí našeho právního řádu ostudný zákon, který přiznává sociální dávky nikoliv na základě příjmu, ale na základě třídního principu.

Ing. Petr Mach, Ph.D., výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.