články

Tento text se zabývá problematikou konvergence a divergence méně vyspělých států Evropy k vyspělým státům Evropy. Téma konvergence ČR k zemím EU se nemusí jevit jako zajímavé pouze z hlediska diskutovaného možného budoucího přijetí eura, ale i z pohledu velmi blízké budoucnosti. V příštím roce by se totiž mělo uskutečnit referendum o vstupu ČR do EU a jako jeden z argumentů pro vstup velmi často slýcháme, že vstup do EU proces naší konvergence významně urychlí. Tento argument je u nás velmi rozšířený a objeví-li se hlasy, které ho zpochybní je to hned vnímáno jako "kacířský" názor a jeho autor je okamžitě zaškatulkován mezi "euroskeptiky" či "europesimisty". Naopak můžeme dnes a denně slyšet o příkladu Irska a jeho zázraku a o tom, jak si Irové dnes díky vstupu do EU žijí.

Hlavním aspektem, na který se proto v tomto textu zaměříme je, zda vstup "chudších států" do EU (dřívějšího EHS) skutečně přispívá k rychlejšímu růstu jejich životní úrovně, a zda skutečně vede k snížení náskoku vyspělejších států. Životní úroveň budeme v tomto textu chápat jako HDP na hlavu. Toto měřítko životní úrovně je na jednu stranu ne úplně dokonalé (nezohledňuje například kvalitu produkce), na druhou stranu je všeobecně používané a umožňuje snadnou interpretaci.

V této stručné analýze budeme zkoumat vývoj ve čtyřech zemích. Jedná se o Irsko, Řecko, Portugalsko a Španělsko. Výběr těchto zemí není náhodný. Všechny tyto země totiž vstupovaly do EHS jako země s relativně nižší životní úrovní. Jejich následný vývoj tak může být určitým vodítkem pro očekávaný vývoj životní úrovně v České Republice po vstupu do EU.

Jako benchmark životní úrovně si určíme HDP na hlavu ve 12 vyspělých zemích západní Evropy [1] (dále jen 12 WEC). Pozorované tendence konvergence (příp. divergence) čtyř vybraných zemí vůči 12 WEC se týkají let 1950 až 1998. Z hlediska naší analýzy je nejdůležitějším aspektem zaměření se na vývoj konvergence (divergence) v období před vstupem dané země do EHS a na vývoj po vstupu do EHS.

Na základě analyzovaných dat můžeme říci, že ve všech čtyřech zemí dochází v průběhu sledovaného období k dohánění životní úrovně zemí 12 WEC. Nás však musí zajímat dynamika této konvergence před a po vstupu do EHS. Zajímá nás, zda je teze, že po vstupu do EHS je konvergence dynamičtější, pravdivá. Odpověď na tuto otázku by nám měl poskytnou níže uvedený podrobnější pohled na jednotlivé vybrané země a níže uvedené grafy, které znázorňují úroveň HDP na hlavu v Irsku, Řecku, Portugalsku a Španělsku vůči 12 WEC. Rok vstupu do EHS je na těchto grafech znázorněn červenou barvou. Na některých grafech je rovněž vyznačen lineární trend konvergence a koeficient determinace. Účelem zobrazení trendu v grafu je pouze naznačit dlouhodobý trend přibližování se životní úrovně ve vybraných méně vyspělých evropských státech životní úrovni v zemích vyspělejších. [2]

V roce 1950 dosahoval HDP na hlavu v Irsku 69 % úrovně 12 WEC, v Řecku 38 %, v Portugalsku 41 % a ve Španělsku 48%.

Jako první do EHS vstoupilo v roce 1973 Irsko. V době vstupu dosahovalo 56% úrovně 12 WEC. To znamená, že v souhrnu došlo v Irsku před vstupem do EHS k divergenci životní úrovně vůči 12 WEC. Tato divergence byla nejdynamičtější v letech 1950-1958. Z grafu je nicméně patrné, že ani patnáct let po vstupu do EHS Irsko výrazněji nesnížilo náskok v životní úrovni zemí 12 WEC (1988 62%)! Až v následujících letech, tj. až 15 let po vstupu do EHS se odehrál tzv. irský ekonomický zázrak, kdy v roce 1998 dosahoval irský HDP na hlavu 97% úrovně 12 WEC! Determinanty tohoto "zázraku" tak lze spatřovat ve spektru nejrůznějších faktorů, ale asi jen stěží může obstát argument, že k němu velmi významnou měrou přispěl i vstup do EHS, protože pokud by skutečně tím hlavním impulsem byl vstup do EHS, tak by se tento "hospodářský zázrak" mohl odehrát již o 15 let dříve.

Jako druhé v pořadí námi sledovaných zemí vstoupilo do EHS v roce 1981 Řecko.V té době dosahovala životní úroveň Řecka 63% úrovně zemí 12 WEC. Již z grafu je na první pohled patrné, že v období před vstupem Řecko dohánělo životní úroveň zemí 12 WEC, zatímco v souhrnu můžeme po vstupu do EHS pozorovat dokonce mírnou divergenci (v roce 1998 60% úrovně 12 WEC)! Vyslovit na základě toho hypotézu, že vstup do EHS prospívá spíše bohatým zemím v Evropě by však určitě bylo příliš odvážné a zjednodušující. Nicméně nám případ Řecka mnohé napovídá v tom, jak výrazný vliv na růst životní úrovně a zejména pak na její přibližování k úrovni těch nejvyspělejších zemí vstup do EU (EHS) má.

Jako třetí v pořadí námi analyzovaných zemí vstoupily do EHS v roce 1986 Portugalsko a Španělsko. V době vstupu dosahovalo Portugalsko 55% životní úrovně zemí 12 WEC. V roce 1998 pak již 69%, což indikuje přiblížení se životní úrovni po vstupu do EHS zemím 12 WEC o 14 procentních bodů. To se jeví na první pohled jako velmi dobrý výsledek. Je však potřeba také vidět, že v letech 1963 až 1973 (tedy v období ještě kratším) se přiblížila životní úroveň Portugalců úrovni obyvatel zemí 12 WEC dokonce o 18 procentních bodů. Pozitivem po vstupu do EHS se jeví stabilnější, méně volatilní vývoj konvergence než tomu bylo v období před vstupem.

Obdobné tendence konvergence jako v Portugalsku lze pozorovat i ve Španělsku. I ve Španělsku se zdá být po vstupu do EHS průběh konvergence stabilnější než její vývoj před vstupem. Před vstupem do EHS v určitých obdobích vykazovalo Španělsko vcelku velmi rychlé přibližování své životní úrovně zemím 12 WEC. Na druhé straně zde však docházelo také k výraznějším "divergenčním obdobím". Z tohoto pohledu by se dala snad vyslovit hypotéza, že vstup do EHS (EU) přispívá k stabilnějšímu průběhu přibližování životní úrovně chudších evropských zemí vstupujících do EU (EHS) k bohatším. Nicméně pohled na Řecko a Irsko tuto hypotézu vyvrací. I u Španělska by obhájci vstupu do EU mohli argumentovat, že zatímco v roce vstupu do EHS dosahovala španělská životní úroveň 66% úrovně 12 WEC, tak v roce 1998 dosahovala již 76%. Nicméně je opět velmi jednoduché najít kontra argument v podobě ještě dynamičtější konvergence v určitých obdobích před vstupem do EHS.

Závěr

Tento text si v žádném případě nekladl za cíl vydávat doporučení či nedoporučení občanům zda hlasovat v referendu pro či proti vstupu ČR do EU. Jak již bylo uvedeno, jeden z velmi často používaných argumentů pro vstup do EU je používáno tvrzení, že se vstupem do EU začne životní úroveň v ČR výrazně rychleji dohánět životní úroveň ve vyspělých zemích západní Evropy. A právě zhodnocení oprávněnosti tohoto argumentu bylo cílem tohoto textu. Pokud někteří naši politici a bohužel i ekonomové argumentují příkladem Irska říkají pouze část pravdy, ale neuvědomují si nebo neříkají úmyslně (což by bylo ještě horší), že počátek tzv."irského hospodářského zázraku" nastal až 15 let po vstupu Irska do EHS. Jenom těžko si lze představit odpovědi těchto lidí na příklad Řecka. Závěrem tak určitě nemůže být konstatování, že vstup chudších zemí do EHS (EU) vede (nebo jemněji řečeno přispívá) k jejich dynamičtější konvergenci k úrovni těch bohatších. A to jednoduše z toho důvodu, že takovéto tvrzení by nejspíše na základě provedené analýzy nebylo korektní.

Úplným závěrem můžeme konstatovat, že si jistě všichni přejeme, aby se v budoucnu životní úroveň v ČR přibližovala úrovni zemí západní Evropy co nejrychleji. Na základě výsledků provedené analýzy však lze vážně pochybovat, že nám v tom vstup do EU pomůže. To na druhé straně neznamená, že bychom v referendu měli hlasovat proti vstupu do EU. Při rozhodování jak volit bychom ale měli brát v úvahu pouze seriózní argumenty.

[1] jedná se o Belgii, Dánsko, Finsko, Francii, Itálii, Německo, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a Velkou Británii

[2] Statisticky je však tento postup vzhledem k výrazné autokorelaci residuí nekorektní.

Filip Štěrba, student VŠE

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.