články

Panika kolem nemoci šílených krav a nově kolem slintavky a kulhavky a věci s nimi spojené nutí nedůvěřivého pozorovatele, aby si chtě nechtě kladl trochu podivné otázky. Obě tyto zhysterizované zemědělské "krize" mají mnoho společného. Obě vznikly v zemích Evropské unie proslulé ne právě racionální zemědělskou politikou. Obě mají charakter mediálně živené paniky a obě mají za následek mohutné zásahy státu do zemědělství.

Věcná podstata je v obou případech podivná. U nemoci šílených krav jde o zatím vědecky jasně nepotvrzenou hypotézu, že dobytčí nemoc, která se vyskytuje pouze ojediněle, může být přenosná na člověka požitím masa nakaženého zvířete. Slintavka a kulhavka je sice tradiční závažné onemocnění zvířat, s ním však evropské zemědělství po staletí normálně žije a až dosud se s ním bez problémů vyrovnávalo.

O to podivnější je postoj vlád zemí EU. Ty jako jediné řešení prosazují preventivní vybití a spálení statisíců až miliónů kusů dobytka a zavedení různých sanitárních opatření, která likvidují nejenom dnešní rozsah zemědělské výroby, ale i mezinárodní obchod v této oblasti. Tato opatření, vynucovaná státem, mají být pochopitelně zemědělcům kompenzována z veřejných prostředků.

Přehnané a nesmyslně drahé, chtělo by se říci, kdyby nebyla všudypřítomná mediální hysterie. Ta nás laiky přesvědčuje o jakémsi nejasném fatálním ohrožení buď zemědělství nebo dokonce nás samotných. A vlády médiím vydatně pomáhají. Není mi sice jasné, jak může na hranicích otření bot o desinfekční rohožku či zabavená svačina zabránit šíření slintavky a kulhavky, když se prý běžně přenáší vzduchem, ale milióny lidí po Evropě denně tyto nepříliš logické procedury utvrzují v pocitu ohrožení, před nímž se je bdělý stát snaží ochránit. Pár hodin čekání na hranicích na provedení sanitární očisty nás přesvědčí, že celonárodní krize je tady. Vláda s tím musí něco udělat – když vybít, tak vybít. O právech zvířat budeme debatovat zase až při dostizích. Nad dalšími miliardami z našich daní do zemědělství mávneme rukou. Jde přece o odvrácení katastrofy.

Nemohu se zbavit podezření, zda před našima očima neprobíhá první fáze nové zemědělské politiky informační éry, kdy virtuální realita vytvářená médii dá vládám konečně do ruky nástroj, jak omezit nepříjemné působení volného trhu na jimi chráněná lobby. Problém chronické zemědělské nadprodukce jednoduše vyřeší stát jejím spálením financovaným z veřejných zdrojů. Médii vyděšení voliči-spotřebitelé k tomu rádi dají souhlas, který by se od nich jinak získával velmi těžko. Nikdo si netroufne protestovat proti zpřísnění veterinárních a sanitárních předpisů, oblíbenému nástroji protekcionistů. Byla tu nebezpečná krize a jde o zdraví lidu. Tato přehrada dlouho udrží vysoké ceny vyvolané vládou nařízeným snížením nabídky a zabrání "nekalé" konkurenci ze zahraničí, jíž se tak obtížně odolávalo bez bolestného snižování nákladů. Až se dnešní paniky a krize přeženou, jistě se najdou jiné. Neověřených vědeckých hypotéz je spousta, nemoci číhají a lidé se bojí o své zdraví. Na tom se přece dá dobře vydělat.

Ing. PhDr. Jiří Weigl, vedoucí kanceláře prezidenta republiky

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.