články

Předseda odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger uveřejnil 25. ledna 2001 v HN článek "Chyběl jen Jára Cimrman", v němž neuvěřitelně arogantním a nevkusně politicky tendenčním způsobem zkreslil průběh semináře "Financování zdravotnictví v ČR", který v pondělí 22. ledna pořádalo Centrum pro politiku a ekonomiku (CEP).

Tento zkreslující a urážlivý článek nelze ponechat bez odpovědi.

Centrum pro ekonomku a politiku je občanské sdružení, které se věnuje šíření a podpoře idejí svobodné společnosti a tržní ekonomiky. Je to nestátní a nepolitická organizace, nikoliv lobbystický či profesní spolek, jak se snaží naznačit ve svém článku pan Schlanger, sám stojící v čele sdružení, které je naopak klasickým reprezentantem velmi úzkých skupinových a zřejmě i politických zájmů.

CEP organizuje pravidelně semináře k aktuálním politickým a ekonomickým tématům, na nichž dává prostor pro konfrontaci různých názorů a přístupů. Mezi diskutujícími se objevují členové různých politických stran a tradičně bývají v menšině. Akce jsou bezplatně přístupné pro širokou veřejnost, a ta této možnosti také využívá. Semináře, o němž hovoříme, se na Žofíně zúčastnilo cca 500 účastníků z široké odborné i laické veřejnosti. Nezávislý občan, jehož pan Schlanger postrádá, tedy přítomen byl a odnesl si zcela jiný dojem, než odborový boss.

Záměrem organizátorů bylo dát veřejnosti příležitost porovnat, jak řešení problému financování zdravotnictví vidí ti nejpovolanější – ministr, ředitelka největší zdravotní pojišťovny, opoziční poslanec a nezávislý teoretik. Výsledek rozhodně nebyl nezajímavý.

Nepochybně nejtěžší pozici měl ministr zdravotnictví, od něhož desítky přítomných odborníků i zainteresovaných laiků očekávaly jasnou a přesvědčivou vizi a představu jak dále. Soudě podle reakcí z publika, toto očekávání se mu příliš naplnit nepodařilo. Většinu svého vystoupení věnoval diskusi různých charakteristik úrovně zdravotnictví u nás a ve světě a finanční náročnosti léčení různých diagnóz, zatímco k meritu věci, tj. hlubší diskusi systému financování zdravotnictví se téměř nedostal. Na to již v průběhu přednášky spontánně reagovalo publikum a moderátor byl nucen nejen žádat ministra o dodržování tématu, ale později v průběhu diskuse jej dokonce i bránit před někdy až příliš kritickými poznámkami diskutujících. Číhala-li někde na profesora Fišera osidla, o nichž píše pan Schlanger, nastražil si je bohužel ve svém projevu sám.

Ředitelka VZP i poslanec Cabrnoch mluvili k věci a nikoliv nezajímavě, stejně tak jako ekonom Tříska, který se pokusil aplikovat na zdravotnictví metodu ekonomické teorie a analyzovat základní vztah – pacient vs. zdravotnické zařízení, informační asymetrii, jako jeho zásadní charakteristiku, a implikace, které z toho pro úvahy o systému financování plynou. Je to pohled nesmírně potřebný pro jasné uvažování o tomto problému. Má-li pan Schlanger odvahu hovořit v souvislosti s teorií veřejné volby o Járovi Cimrmanovi a o podpoře totalitního státu, lze jej pouze litovat. Je smutné, že šéf zdravotnických odborů namísto věcné polemiky je schopen k tématu pro jeho členy tak zásadnímu napsat pouze pár za vlasy přitažených politických invektiv v HN. Na semináři bohužel nevystoupil. I v tom bylo toto setkání velmi poučné.

CEP texty všech příspěvků uveřejní ve svém pravidelném sborníků a budou pro veřejnost dostupné i na naší internetové stránce www.pepin.cz, takže si každý zájemce může učinit vlastní obrázek o obsahu semináře a míře tendenčnosti pana Schlangera.

Ing. PhDr. Jiří Weigl, vedoucí kanceláře prezidenta republiky

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.