články

V posledních dnech se v médiích objevilo několik článků o rovné dani. Mnozí autoři vyslovovali obavu, že rovná daň je jen pro bohaté a v neprospěch chudých. Zdena Balcerová v HN píše "Rovná daň by obnášela i zrušení řady nezdanitelných položek, jako částka za studující děti nebo stavební a penzijní spoření. Taková opatření by nejvíce postihla lidi s nízkými příjmy."

Opak je pravdou - většinu velkých odečitatelných položek uplatňují nikoliv chudí, ale bohatí. Ti o možnost velkorysých úlev přijdou, kompenzací jim však bude jednotná nízká sazba 15 %. Jak ukazuje Tabulka 1, v případě, kdy bohatá rodina využívá některé důležité státem nabízené úlevy, může v systému spravedlivé rovné daně platit vyšší daně než dnes. Ti bohatí, kteří však nevyužívají např. možnosti odečíst si z daňového základu objem úroků z hypotéky, na rovné dani určitě vydělají.

Tabulka 1: Srovnání dnešní daně a rovné daně pro bohatou rodinu

Chudí naopak budou požívat výhodu jednotného nezdanitelného minima a jejich čistý příjem se zvětší. Příklad v Tabulce 2 ukazuje, že čistý příjem chudé domácnosti se zvětší. Tato rodina má tak díky spravedlivé rovné dani větší šanci postavit se na vlastní nohy a nebýt závislá na sociálních dávkách.

Tabulka 2: Srovnání dnešní daně a rovné daně pro chudou rodinu

Díky tomu, že se chudým rodinám zvýší příjem, klesne objem peněz, které stát musí platit na sociálních dávkách. Stát tak ušetří dvakrát: na jednodušší administrativě a na nižších nárocích na sociální dávky. Objem peněz vybraných rovnou daní proto může být nižší než objem peněz vybíraných daní z příjmu fyzických osob dnes, což umožňuje zavést jednotnou sazbu 15 procent pro všechny a kromě odečitatelného zdravotního a sociálního pojištění zavést jednotné nezdanitelné minimum vyšší, než jaké uplatňuje běžná rodiny nyní, např. ve výši 72 000 ročně (6 tisíc měsíčně), jak je uvedeno v příkladu.

Smyslem rovné daně není měnit výši příjmů chudých a bohatých. Smyslem rovné daně je vnést do systému spravedlnost a jednoduchost – a omezit neefektivní přerozdělování, které je ve skutečnosti především přerozdělováním od chudých k chudým a od bohatých k bohatým. Rovná daň díky své jednoduché konstrukci tyto neefektivní přesuny omezuje, a ušetří tak peníze i čas daňovým poplatníkům i státu.

Odpůrcem rovné daně mohou být jen relativně úzké skupiny poplatníků využívajících specifické daňové úlevy, které běžný občan vůbec neuplatňuje, nebo skupiny profitující na složitosti současného systému. Pro drtivou většinu poplatníků je ale rovná daň vítanou úsporou.

Ing. Petr Mach, Ph.D., výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.