články

Ekonomický růst a inflace mizí z Evropy. Roste riziko opakování japonského scénáře v evropských kulisách - čeká nás stagnující životní úroveň a hromadící se veřejné dluhy, které bude čím dál obtížnější splácet?

Téměř šest let po pádu americké investiční banky Lehman Brothers, která se stala symbolem finanční nevázanosti a přebujelosti, se Evropě stále nedaří vypořádat se s dopady finanční a následující dluhové krize.

Po roce drobného růstu se ekonomika eurozóny, osmnácti zemí používajících euro, zastavila. Unijní osmadvacítka jako celek dopadla podle včerejších předběžných čísel statistiků za druhé čtvrtletí jen o trošku lépe. Oproti začátku roku povyrostla o 0,2 procenta. Společně s tím dál zpomaluje růst cen. Inflace je nejnižší od podzimu 2009, v eurozóně vzrostly meziročně ceny o 0,4 procenta, v celé Unii jen o dvě desetiny rychleji.

Sečteno a podtrženo: po celkem povzbudivém roce to není nic moc. Kombinací mizivého růstu, klesající inflace a nafouklých veřejných dluhů se před Evropou vykresluje japonský scénář. Dvacet let života bez růstu cen a příjmů, zato s reálně rostoucími dluhy a opakujícími se (neúspěšnými) pokusy ekonomiku oživit - tu přes vyšší státní výdaje, tu přes oslabení národní měny.

Obavy nyní budí zejména dva dlouhodobí pacienti, kteří jsou naneštěstí i dvěma významnými evropskými ekonomikami.

Itálie je opět v recesi, propadla pojedenácté během posledních dvanácti čtvrtletí. Tamní reformní vláda již oznámila, že na změny ztuhlého byrokratického aparátu potřebuje dalších tisíc dní.

Růst ve Francii, druhé největší ekonomiky, se nyní podruhé v řadě zastavil. Vláda prezidenta Francoise Hollanda přichází s již několikrát vyzkoušeným scénářem. "Je lepší si to přiznat než doufat v něco, co se nestane," napsal francouzský ministr financí Michel Sapin v komentáři pro deník Le Monde nazvaném Pravda a vůle.

Francie opět revoltuje

Tím, co se nestane, je dodržení schváleného schodku veřejných financí. Letos jde o čtyři procenta ročního ekonomického výkonu (HDP), které Francii odsouhlasila Evropská komise. Nyní bude zbytek Evropy s napětím očekávat, zda to Francouzům (opět) projde, či přijde trest.

Již nyní využívají výjimky a nosí volnější opasek. Znovu vysvěcené pravidlo o maximálním schodku veřejných rozpočtů ve výši tří procent HDP musí naplnit až v roce 2015. Přísnější metr a bič na neukázněné členské eurozóny je přitom jedním z hlavních výsledků finanční krize a podmínkou vzájemné solidarity v eurozóně. Pro severněji položené státy v čele s Německem, a především pro Evropskou centrální banku bude francouzská nekázeň jen velmi těžko stravitelná.

Hra podle dohodnutých pravidel, tedy především postupné umravňování schodků a změny v pracovním právu, deregulace, to vše byly nutné podmínky pro tichý německý souhlas pro bezprecedentní podporu evropské ekonomiky prostřednictvím Evropské centrální banky.

Na ni nyní dolehne další balvan, se kterým není jednoduché pohnout ani pro centrální bankéře s neomezenou zásobou eur v počítačích. Již nyní udržuje při životě část Evropy negativními reálnými úrokovými sazbami a nově bude muset odrážet čím dál zřetelnější riziko setrvalého poklesu cen v japonském stylu.

Pro Francii je velkým štěstím, že kancléřka Angela Merkelová má po úspěšných volbách, a některá důvěryhodná německá média naznačují, že o další zvolení již usilovat nechce. Může si tedy dovolit být směrem do zahraničí vstřícnější, navíc zakopnutí německé ekonomiky v posledním čtvrtletí k tomu dává i určité ospravedlnění.

Největší nejistotou po zbytek letošního roku je "Putinův efekt". Ekonomické škody mimo Rusko a Ukrajinu byly zatím minimální. V druhé polovině roku se v Unii projeví důsledek Ruskem vyhlášených "Hunger Games". Státem nařízená změna jídelníčku může mít dopad na nižší ceny některých potravin v Unii a v případě Česka může časem vyprovokovat další měnovou intervenci. S blížícím se podzimem však bude čím dál důležitější téma plynových kohoutů na východě Ukrajiny. Kdo u nich stojí a kterým směrem se otáčí? Tedy pokud tam ty kohouty ještě budou.

Jiří Štický; vedoucí ekonomické rubriky MF DNES

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.