články

Chování českých médií připomínajících stoleté výročí atentátu na rakouského následníka trůnu Franze Ferdinanda d’Este, vítané záminky rakouského přímého, v pozadí ale viditelně německého rozpoutání první světové války, se podobalo ideologické agitaci. Bylo patrnou ozvěnou sto let starého rakouského rozhorlení a zloby na bosensko-srbské pachatele a srbské strůjce atentátu. Klíčový fakt, že čin byl výrazem odporu k rakouské okupaci Bosny a Hercegoviny a vůbec agresivní rozpínavosti Rakouska-Uherska na Balkáně, média nápadně ignorovala.

Když si tuto zjevnou skutečnost dovolil připomenout srbský prezident Milorad Dodik, dostal na pamětnou od komentátora Zbyňka Petráčka (Atentát stále živý, LN 30. 6.). Prezident prý dokázal, že není Evropan, ale putinovec, pro nějž válka nikdy neskončila. Podle Petráčka nám byl v Evropské unii, kterou nejen on vidí jako pokračování tehdy Srby přerušené tradice Rakouska-Uherska, ty balkánské hazardéry čert dlužen. Skončila válka pro pana Petráčka?

Ve válečnické agitaci má nejen žurnalistické, ale i akademické souvěrce. V pořadu ČT Historie.cs historika Luboše Velka z Masarykova ústavu Akademie věd. K faktu, že motivem sarajevského útoku bylo osvobození Srbů z rakouské okupace, řekl: "Nechci obhajovat svobodný vývoj, to je samozřejmě klišé." Takže svoboda a její vývoj je pouhé klišé, říká představitel nynějšího Masarykova ústavu, který prezident Masaryk roku 1932 zakládal. Inu, časy se mění… Snad se ústav brzy po právu přejmenuje na "Ústav Františka Josefa I. a jeho rodiny". Mimo jiné proto, že podle historika Velka není správné mít pachatele sarajevského atentátu za atentátníky. Jak upřímně řekl do kamer: "Ne atentátníci, ale vrahové." Oni ti notoričtí protievropští kazisvěti podle něj zabránili, aby "Konopiště mohlo být významným evropským centrem." S Velkovým austrofilně evropanským sněním v pořadu moc neladilo jeho předchozí, o něco střízlivější vyjádření, že pokud by habsburský arcivévoda nebyl zabit a stal se císařem, Rakousko-Uhersko by se asi rozpadlo mnohem dříve.

Nedávná ferdinandomanie byla okázalou předehrou následných nejen prázdninových, ideologicky střižených austrofilních připomínek vzniku, průběhu a skončení první světové války. Ideologický půdorys je evidentní. Připomínat, že z války se zrodila jak naše, tak jihoslovanská a polská svoboda, bude nežádoucí a neevropské klišé. Poukazovat na nepříliš demokratické Rakousko-Uhersko a obdobné problémy EU bude rovněž nežádoucí. Upozorňovat na německorakouský iniciační zájem na válce jako cestě k likvidaci demokracie v Evropě a ve světě včetně rakouských poválečných záměrů s Čechy bude nemístné. Bez obalu to v Orientaci LN z 28. 6. napsal Petr Zídek: "Masaryk interpretoval světovou válku jako boj pokrokové demokracie s úpadkovou teokracií. Dnes je jasné, že se mýlil!" Politruci dějepisu jsou nepřekonatelní.

PhDr. Miloslav Bednář; filosof

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.