ENEN CZE
===

články

Marek Loužek: Zemřel imperátor ekonomie

Hospodářské noviny, 09.05.2014

publikováno: 13.05.2014, čteno: 1944×

 

Úmrtí Garyho Beckera (1930-2014) je příležitostí vzpomenout na slavného ekonoma, který se stal ve společenských vědách vskutku kultovní postavou. Jeho příspěvek byl průlomový, protože rozšířil ekonomický přístup k lidskému chování i na témata původně sociologická, politologická či právní. Ostatně obdržel za to v roce 1992 i Nobelovu cenu za ekonomii. Ne nadarmo bývá nazýván ekonomem imperátorem.

Ekonomie byla pro Beckera nikoli hra chytrých akademiků, nýbrž mocný nástroj pro analýzu reálného světa. V Chicagu v roce 1955 obhájil dizertaci o teorii diskriminace. Jeho knihu "Ekonomie diskriminace" (1957) je užitečné číst zrovna dnes, kdy nás v EU zaplavila antidiskriminační legislativa. Diskriminace je podle Beckera všudypřítomná a není možné ani smysluplné jí vždy zabránit. Příjmové rozdíly jsou přirozené, jestliže odrážejí odlišnou produktivitu jedinců. Boj proti diskriminaci je bojem s větrnými mlýny.

Další akademická dráha Beckera se odehrávala na Columbijské univerzitě, kde působil na univerzitě až do roku 1968 a rovněž spolupracoval s Národní radou pro ekonomický výzkum na Manhattanu. Dvanáct let dělil svůj profesní čas mezi Columbii a Národní radu. Z tohoto období pochází kniha "Lidský kapitál" (1964), která vyzdvihla význam lidského kapitálu pro život každého člověka.

V roce 1970 se vrátil do Chicaga jako profesor ekonomie. Tím, co ekonomii jako disciplínu nejvíce odlišuje od ostatních společenských věd, není podle Beckera její předmět, nýbrž její přístup. Ekonomický přístup je tak obsažný, že jej lze aplikovat na veškeré lidské chování – velkých nebo malých rozhodnutí, bohatých nebo chudých, pacientů nebo lékařů, podnikatelů nebo politiků, učitelů nebo studentů.

Zajímavým tématem, za něž dostal Becker Nobelovu cenu, byla ekonomie zločinu a trestu. Ekonomie zločinu jako pozitivní disciplína umožňuje nahlédnout do zločinů jako vraždy, loupeže a znásilnění, které pokrývají hodně novinové plochy, ale i do daňových úniků, zločinů bílých límečků, dopravních přestupků apod. Zločin je podle Beckera ekonomická činnost či "průmysl", bez ohledu na totální opomíjení ze strany ekonomů.

K nejoriginálnějším knihám Beckera patří "Pojednání o rodině" (1981), které je souhrnem různých autorových článků k problematice rodiny, manželství a rozvodu. Málokteré ekonomické dílo je působivé jako toto. O všech otázkách rozhodují manželé či potenciální snoubenci na základě nákladů a výnosů. Podobně rozhodují i při rozvodu, rozhodování o počtu dětí a době jejich narození.

Ve své "Ekonomii života" (1997) řeší Becker různé aktuální otázky. Prorocké jsou např. jeho postřehy o korupci. Nejlepší cestou, jak zabránit korupci, je omezit moc vlády. Lidé mají sklon si myslet, že korupce v jejich vlastní zemi je mimořádná, a že právě jejich politici, byrokraté a obchodníci jsou zvláště náchylní ke zkorumpování. Ve skutečnosti je korupce všude. Zdrojem korupce ve všech zemích je příliš velký veřejný sektor a vláda s mocí rozdělovat statky různým skupinám.

Kolaps komunismu je podle Beckera nejvýznamnější politická a ekonomická událost posledního půlstoletí. Jde o jednoznačný důkaz, že kapitalismus se svobodnými trhy je nejefektivnější systém pro zvyšování jak ekonomického blahobytu, tak politické svobody. Chicagští ekonomové tak argumentovali po řadu desetiletí, ale až v dramatickém konci komunismu se ukázalo, že co platí v teorii pro minulost, rovněž platí pro moderní svět.

PhDr. Ing. Marek Loužek, PhD.

VytisknoutVytisknout článek Odeslat článek emailemOdeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Počet komentářů: 2, poslední 21.05.2014 20:17

21.05.2014 20:17 | Znásilnili politici ekonomiku? (GVKB)

22.05.2014 12:08 | Kecy neumětela (Eros)

---
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2019
design, kód: Jan Holpuch nejml.
RSS 2.0 RSS ­