články

Ve většině zemí světa se prý od počátku finanční krize rozšířila ekonomická nerovnost už natolik, že 85 nejbohatších lidí má údajně tolik majetku jako chudší polovina lidstva. Pan redaktor Josef Chuchma se ve svém článku Snad mi ani neříkej, že mě fotíš (LN 23. 1.) ptá, co na toto tvrzení říkají naši konzervativci.

Nemusí to být zrovna konzervativci, aby mohli lehce konstatovat, že se jedná jen o další mediálně zpracovanou a pro elektronický věk upravenou ideu starého Marxe, že za kapitalismu "bohatí stále bohatnou a chudí stále chudnou". Lze jen obtížně srovnávat, o kolik a zda bohatí od doby vydání Kapitálu v roce 1867 zbohatli. Lze však lehce doložit, že ve všech kapitalistických státech zbohatli, a to téměř neuvěřitelným způsobem, "chudí", zatímco ve státech, kde kapitalismus a kapitál byly podřízeny politice, jsou lidé dodnes chudí, někde chudší, než byli před sto lety.

Informaci vydala organizace Oxfam International, skupina nezávislých nevládních organizací. Jejich cílem je, jak sami na svých stánkách prezentují, dosáhnout většího vlivu na mezinárodní scéně, a tím údajně snížit chudobu a nespravedlnost.

Z konzervativního hlediska zjišťujeme, zda se jedná o skutečnou informaci, či o "prázdnou informaci", anebo o dezinformaci. Někdy je obtížné tyto věci od sebe rozlišit, což je i tento případ.

Podle Oxfam International je soustředění majetku rovnající se majetku poloviny lidstva na začátku 21. století do rukou 85 osob výsledkem "deregulací". Tím se myslí v levicovém "ptydepe" odstátňování firem a majetků. Tedy přechodu majetku státu na soukromé subjekty. K tomuto závěru dotyčná organizace došla zajímavě. Uspořádala "dotazníkovou" akci v šesti zemích, a to v Brazílii, Indii, JAR, Španělsku, Británii a USA. Jak zněly otázky, nelze se dopátrat. Údajnými výsledky údajného výzkumu se údajně dokazuje, že většina dotazovaných osob ve všech těchto zemích se domnívá, že zákony jsou vychýleny ve prospěch bohatých. Protože Oxfam nesděluje, na co se ptal, kde a koho se ptal, můžeme konstatovat, že jde o takzvanou prázdnou informaci.

Dezinformací můžeme tedy nazvat další tvrzení, které má Oxfam na svých stránkách: "západní" země dohromady drží téměř 90 procent celkového světového bohatství. Kde sebrali toto číslo, je pak už vůbec ve hvězdách. Nikde nenaleznete žádná čísla, žádné rozbory. Vše v duchu starého stalinistického hesla "Straně věřte, soudruzi" (a nezatěžujte si hlavu nějakými fakty).

Z historie se ví, že výrazná nerovnováha ve vlastnictví majetku, ale i "bohatství" obecně, byla vždy příčinou velkých konfliktů. Proto byla ostatně vynalezena idea sociálního státu. Otázka tedy zní: Kdo jsou ty mimořádně bohaté a vládnoucí osoby, kterých je údajně 85? Jsou to miliardáři jako Bill Gates anebo saúdští vládci? Patří mezi ně třeba Putin a ÚV KS Číny, kteří ve skutečnosti "vlastní", ale hlavně rozhodují o majetku těchto dvou obrovských států? Nebo je to jen nějaká politicky "kádrovací" hra na zlé milionáře? Jak se pozná, kdo je jak bohatý? Tím, že má peníze na kontě a zápisy vlastnictví? Anebo podle jeho skutečné ekonomické moci a síly? Nebyl by pak největším evropským majitelem bohatství předseda Evropské komise José Manuel Durao Barroso? Nebo předseda Evropské rady Herman Van Rompuy? Z konzervativního hlediska je celá ta zpráva Oxfam International jen politický blábol, podobný, jako byly v době reálného socialismu "pravdy", kdy "všichni" věděli, že dobře bude, až se všichni proletáři spojí.

Rozdělení bohatství musí být i z konzervativního hlediska uspořádáno v podstatě tak, jak je navrženo ve Starém zákoně. Bohatí musí pomáhat chudým, poskytovatelé půjček a úvěrů nesmí své dlužníky ekonomicky ničit, ale všichni musí podle svých sil přispívat. Usilovně! Nevím, zda jsem konzervativec, a už vůbec ne klasický, ale takto dramaticky vydaná zpráva mi osobně připomíná mnohé, na nejasných či nedostatečných podkladech vyhlašované "marxistické" zásadní závěry.

Václav Vlk st.; publicista a manažer, signatář Charty 77

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.