ENEN CZE
===

články

Petr Bystroň: Noční můra Merkelové - nová strana

MF Dnes, 30.08.2013

publikováno: 06.09.2013, čteno: 1958×

 

Německo je už jen pouhé tři týdny vzdáleno od nejdůležitějších voleb od svého sjednocení. V neděli 22. září se rozhodne, zda bude kancléřka Merkelová další čtyři roky pokračovat ve své "bezalternativní" politice bezbřehého pumpování peněz německých daňových poplatníků do krachujících bank a států na jihu Evropy. Proti se staví nově vzniklá strana profesora ekonomie Bernda Luckeho, Alternative für Deutschland (AfD). Její volební výsledek tak rozhodne o ekonomickém vývoji celé Evropy.

I přes důležitost nadcházejících voleb do Bundestagu panuje v Německu již několik týdnů dojem, jako by žádné volby nebyly. Vládní strana kancléřky Merkelové vyklidila s jejím odjezdem na dovolenou všechny mediální pozice. Vyzývatel Peer Steinbrück z SPD tak nemá proti komu bojovat. V karikaturách je znázorňován jako boxer v prázdném ringu.

Černý kůň jménem Alternativa

Problém spočívá v tom, že programy všech parlamentních stran (vyjma komunistů) se v těch nejdůležitějších bodech liší jen minimálně. Socialisté při svém šilhání po voličích středu vyklidili tradiční levicové pozice. Na levém okraji středu politického spektra ovšem narazili na Merkelovou, která zde bez ostychu "pytlačí" a obsazuje sociálnědemokratická témata, jako by byla její vlastní. V jejím závěsu vlečení liberálové nebyli schopni se za čtyři roky koalice vyprofilovat na jediném tématu. A od odpojení jaderných elektráren konzervativně-liberální koaliční vládou nemají Zelení v opozici proti čemu bojovat.

Posunem vládní koalice do středu vzniklo místo na pravici politického spektra. Voliči ctící konzervativní společenské a liberální hospodářské hodnoty marně hledali téměř osm let nějakou alternativu k parlamentním stranám "národní fronty".

Našli ji v tento rok založené straně Alternative für Deutschland. Potvrzením jejího úspěchu je skutečnost, že strana během několika málo týdnů po svém založení čítá přes 16 tisíc členů po celém Německu.

Strana jako jediná bojuje za ukončení penězovodu na záchranu krachujících bank na jih Evropy, který Merkelová svého času označila za "bezalternativní". Jen do Řecka se nainvestovalo přes 200 miliard eur. I přesto německý ministr financí Schäuble minulý týden musel přiznat, že Řecko bude potřebovat příští rok další finanční injekci. Přitom už teď je jasné, že Řecko je zoufale předlužené a naprosto neschopné své dluhy zaplatit. Takže vše směřuje k odpuštění části dluhu ve výši 100 miliard eur, z nichž přibližně třetinu ponese německý daňový poplatník.

Ten doposud podle údajů německého ministerstva financí z krize spíše profitoval. Za uplynulých pět let se velká část investorů zbavila riskantních papírů jihoevropských států a investovala raději do jistých německých dluhopisů. Vysoká poptávka po dluhopisech vedla ke snížení jejich úrokové sazby téměř o procento, na čemž Německo vydělalo 41 miliard eur.

Vzhledem k tomu, že Německo samo si muselo v roce 2013 nově půjčit 25,1 miliardy eur, aby bylo schopno profinancovat svůj rozpočet, je pro velkou část obyvatelstva nepochopitelné, proč má zároveň platit dluhy řeckých či španělských bank. Evropské penězovody na jih kontinentu tak mají potenciál být nejdůležitějším tématem voleb.

Kéž bychom je nikdy nevzali

To vysvětluje, proč se vládní strany tak ostentativně vyhýbají tomuto tématu v předvolebním boji, i když v úterý Merkelová udělala ústupek a řekla, že Řecko nemělo být nikdy přijato do eurozóny. Je to však jen úlitba. Při prvním záchranném balíčku pro Řecko v roce 2010 ve výši 110 miliard eur se všichni dušovali, že další pomoc už nebude třeba, a Schäuble dokonce prorokoval, že Řecko bude do tří let stát opět pevně na svých nohou. Místo toho narostla řecká míra zadlužení z tehdejších 110 procent na dnešních 170 procent.

Zato německá vláda nešetří energií a penězi, jen aby v krizových jižních zemích náhodou něco neprasklo ještě před německými volbami. Tak například Schäuble se v půli června vůbec poprvé od vypuknutí krize vydal do Řecka, jen aby mediálně podtrhl údajné pokroky Řecka na cestě ze zadlužení. Zároveň do Atén přivezl dárek v podobě příslibu vyplacení další injekce ve výši 6,8 miliardy eur, z toho 2,5 miliardy už do konce července. Bez těchto peněz by bylo Řecko již dávno insolventní. Nezvyklý klid ve finále předvolební kampaně je tedy klidem před bouří.

Němcům se totiž zatím vede dobře, nezaměstnanost je na rekordně nízké úrovni a příjmy z daní převyšují očekávání. Všeobecně se však očekává, že v prvních třech měsících po volbách bude nutno řešit akutní a doposud s velkým úsilím potlačované problémy na jihu Evropy. Téměř s jistotou se tak například počítá s odpuštěním podstatné části řeckého státního dluhu.

Pokud se Alternativa pro Německo dostane do Bundestagu, má se nová vláda na co těšit. Na její požadavek znovuzavedení marky totiž Němci budou slyšet.

Petr Bystroň; politolog a publicista žijící v Mnichově

VytisknoutVytisknout článek Odeslat článek emailemOdeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.

---
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2019
design, kód: Jan Holpuch nejml.
RSS 2.0 RSS ­