články

Musím se přiznat, že EU politiky, např. eurokomisaře, z principu nečtu. Za prvé proto, že od nich nic neočekávám, za druhé proto, že jsem s nimi občas na různých EU summitech a konferencích mohl mluvit (či je poslouchat), a za třetí proto, že publikované texty obvykle nebývají napsány jimi, ale jejich úřady – nic osobního v nich tedy být nemůže.

Proto mne zaujal rozhovor finského eurokomisaře Olli Rehna, který má v Evropské komisi na starosti "hospodářství a měnu", publikovaný v německém časopise Change (č. 1, 2013). Otázky a odpovědi vypadaly tak, že snad šlo o skutečnou osobní výměnu názorů, ne o e-mailem odeslané odpovědi nějakých poradců pana eurokomisaře.

Mé zděšení z jeho názorů je téměř nekonečné. Podle Rehna jsme v Evropě už z nejhoršího venku, už jsme prý "překonali fázi, ve které nebylo jisté, zda je možné euro udržet". Neznám nikoho, vůbec, ale zejména po vzniku současné kyperské krize, kdo by si myslel, že jsme v Evropě z nejhoršího venku. Asi kromě eurokomisařů a jejich šéfa pana Barrosa. To si snad nemyslí ani čeští socialisté a snad ani ministr zahraničí.

Pan Rehn je už od roku 2004 členem Evropské komise a proto mu nevěřím, že si někdy myslel, že může euro padnout. Nemyslel jsem si to – na rozdíl od některých svých kolegů – ani já. Věděl jsem a vím i teď, že euro bude zachraňováno (a tudíž v představitelné budoucnosti i udrženo) za každou cenu, kterou nebude platit ani pan Rehn (platy eurokomisařů se nesníží a on nebude muset sáhnout do svých úspor jako člověk, který dnešní krizi v nemalé míře způsobil – díky své vysoké EU funkci), ani jiní europolitici a jejich napomáhači v jednotlivých EU zemích. Existence eura povede k dlouhodobé stagnaci Evropy a ta by – eventuálně – mohla vyvolat změnu. Dnes vydávané náklady na udržování eura nikoli.

Pan Rehn je optimista a na otázku, co s nezaměstnaností, zejména mladých (míra nezaměstnanosti lidí pod 25 let věku je ve Španělsku 56 % a v Itálii 35 %), říká, že "je nezaměstnanost ještě příliš vysoká" a proto "musíme zůstat u reformního kursu" (!). Opravdu věří, že se v EU provádějí nějaké reformy? Novinář se ho na totéž opakovaně ptá a on nakonec přiznává, že jde o "stabilizační a konsolidační opatření". Nic jiného si nebyl schopen vymyslet. Považuje za reformu to, že je třeba překonat "propast", která existuje mezi "tzv. stabilitu respektující kulturou evropského severu a solidarizační kulturou evropského jihu"? Tyto dva pojmy jsem ještě nikdy neslyšel (a nedávají mi smysl), ale jak – jakou reformou – chce tuto propast překonat?

EU dlouho kázala o nezbytnosti opustit industriální fázi ekonomického vývoje a přejít na terciální sféru, na služby. Někteří jsme to i v minulosti považovali za nesmysl, ale je půvabné, když teď Ollie Rehn mluví o tom, že v Evropě musíme "znovuvybudovat industriální základnu"! Kdo ji má vybudovat? Kdo je to my? Evropská komise? Nebo ta to jen nařídí? To už jsme u nás jednou prožívali.

Eurokomisař Rehn vnímá obrovskou nezaměstnanost mladých "a proto chce s mladou generací skutečný dialog", aby se dozvěděl, "jakou Evropu mladá generace chce mít". Na otázku, jak si představuje tento dialog, odpovídá, že bude chodit do škol!!! To asi myslí vážně.

V každém případě chce zavést výrazně zesílené řízení hospodářství z Bruselu a kontrolu finanční a hospodářské politiky jednotlivých zemí. O tom si můžeme myslet své, ale nevím, jestli právě toto považuje za ony kýžené reformy. To už opravdu není odlišné od názorů soudruha Brežněva.

Mohl bych pokračovat ještě dlouho, ale zajímavé je, že nechce řídit jen krizové státy. Chce – finský eurokomisař – diktovat i Německu. Tato země podle něho musí

1. zvyšovat mzdy paralelně s růstem produktivity práce;

2. investovat více do vědy a výzkumu, a zejména do školství;

3. zvyšovat počet zaměstnaných žen např. výstavbou celodenních školek a jeslí.

Vím, že čtenář této úvahy nemá v rukou původní rozhovor, ale mohu ho ubezpečit, že to byla poslední otázka a poslední odpověď. Německý novinář se už na další otázku nezmohl. Evropská komise je evropská vláda a pan Rehn je evropským ministrem hospodářství a financí. Je tedy naším ministrem. Je si někdo z nás vědom toho, jaké má názory? Já jsem od něho nic velkolepého neočekával, ale ta hrůza je daleko horší než nejhorší očekávání.

Prof. Ing. Václav Klaus, CSc., Institut Václava Klause

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.