články

Zelená paliva mohou škodit víc než benzin či nafta, prosáklo z interní zprávy EU. K získání plochy na pěstování sóji či řepky se kácejí lesy a vysoušejí mokřady, takže v souhrnu se do ovzduší dostane víc skleníkových plynů, uvádí zpráva.

Který člověk změsta alespoň jednou v životě nezažil nepříjemné zimní ráno, když se prodíral šedavou mlhou smogu a dýchal přes šálu omotanou skoro přes celý obličej? Ti, kteří ranní putování městským Mordorem znají, většinou shodně nadávají na komíny a auta, tedy na uhlí, benzin a naftu. Zkrátka na paliva a pohonné hmoty zvlášť.

Otom, že fosilní paliva znečišťují ovzduší, netřeba diskutovat. To je známá věc. Otázkou zůstává, o kolik šetrnější jsou biopaliva, tedy paliva vzniklá z biomasy. Podle údajů, které shromažduje Evropská unie, omnoho ne. Vlastně mohou škodit ještě víc. To alespoň vyplývá z uniklých dat, která zveřejnil zpravodajský server EurActiv.

Když se započítají kritéria ILUC (nepřímé změny využití krajiny), jsou emise skleníkových plynů z biopaliv, kupříkladu z palmového oleje či sóji a řepky, vyšší než ty z fosilních paliv, zjistili podle serveru unijní experti.

Proces ILUC nastane, když se kvůli získání půdy pro pěstování "energetických" plodin kácejí pralesy nebo vysoušejí mokřady a rašeliniště. To znamená, že spalováním biopaliv se do ovzduší dostane sice méně škodlivin, ale zvyšujícím se odlesňováním do atmosféry nakonec unikne skleníkových plynů víc. "Myslím, že výzkum jasně ukazuje, že vzhledem k odlesňování v oblastech typu jihovýchodní Asie mají biopaliva prokazatelný negativní dopad na změnu klimatu," řekl Robbie Blake z neziskovky Přátelé země.

Evropská komise informace zveřejněné na EurActiv odmítla komentovat s tím, že k údajům z textu, který prosákl na veřejnost, se vyjadřovat nebude, neb "ještě nebyl vydán závěr o dopadech".

Kritici: EU není transparentní

Není to poprvé, co z Bruselu unikly interní zprávy k této problematice. Stalo se tak nejméně pětkrát a prozrazené údaje nebyly k biopalivům příliš lichotivé. EU je tak často neziskovými organizacemi kritizovaná pro malou transparentnost. Velké spory se rozhořely naposledy zjara, když evropští úředníci připravovali sérii nových systémů certifikace biopaliv. Systém, jenž byl schválen v létě, má zaručit, že při produkci biopaliva nebylo poškozeno životní prostředí. Razítko, a tím i možnost uvedení na trh podle nové certifikace, získají jen ta biopaliva, která vyprodukují o 35% emisí skleníkových plynů méně než benzin. Tato cifra by se přitom od roku 2018 měla zvýšit na 60 procent. Jenže je to začarovaný kruh. Řada producentů namítá, že jediná možnost, jak kýženého čísla dosáhnout, je úprava kritéria ILUC. Pěstování energetických plodinmá podle nich řadu kladů, snižováním závislosti na fosilních palivech počínaje a nalezením veleúspěšné komodity, což je přínosem především v chudých zemích třetího světa, konče.

Jak ale před časem prohlásil komisař pro energetiku Günther Oettinger, je třeba "předejít tomu, aby kvůli pěstování biopaliv docházelo k ničení deštných pralesů a jiných citlivých ekosystémů".

Leona Šlajchrtová; redaktorka MF Dnes

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Počet komentářů: 5, poslední 07.02.2012 14:47

07.02.2012 14:47 | biopaliva a podobné výtvory (Miroslav Bezouška)

07.03.2012 17:09 | ()

07.03.2012 17:11 | ()

07.03.2012 17:11 | ()

07.03.2012 17:11 | ()