články

Evropští lídři nemají mou důvěru. Už delší dobu sleduji nejrůznější komentáře odborné veřejnosti, novinářů na téma možného vývoje v EU a eurozóně. Podnikám, investuji, zabývám se oblastí energetiky v Evropě, a tak mi nezbývá než celý ten "velmi smutný příběh" pozorně sledovat a dělat si pro svůj byznys vlastní závěry.

Dnešní příspěvek píši z jediného důvodu. Celý ten kolotoč už mne pomalu přestává bavit. Bláboly evropských politiků a jejich analyzování, zcela utržené od reality, už se nedají poslouchat. Z mého selského pohledu jim totiž chybí nejen elementární ekonomické zkušenosti a vědomosti, ale dokonce i prostá soudnost v oblasti kolektivního vyjednávání a vztahů. Občas mi připadá, jako by evropští politici nikdy nezažili situaci na pískovišti, kde 27 dětí staví jeden hrada paní učitelka si na chvilku odskočí uvařit si kafe. Každý přece ví, že na totální destrukci postaveného hradu v tak velkém kolektivu bez dozoru stačí jen pár minut.

Ještě hloupější je myslet si, že celá situace, když už se to "sype", se dá vyřešit tím, že se uprostřed hry změní pravidla a vymění pískoviště. Na rozdíl od Evropy paní učitelka ve školce má od začátku plán a zkušenosti, jak rozhádané děti dát zase dohromady. Na dětském pískovišti to spraví pár slziček a rošťákovi paní učitelka sebere klacek z ruky. V Evropě tomu tak bohužel nebude, té chybí autorita v podobě paní učitelky a navíc už od začátku se staví hrad na základech nedomyšlené a nedostatečně připravené fantazie, odsouzené k pádu při prvním zaškobrtnutí (koncept USA je neopakovatelný).

Nyní měnit "shora" pravidla hry a snažit se obejít demokratické principy je nesmírně naivní a hlavně rizikové. To může fungovat jen vyhrožováním silou těch zdatnějších. Výsledek takového tlaku může být ale hrozivý, zvláště když část zemí bude zahnána do kouta. Analyzovat nyní, kdo do hradu "kopnul" první, je vlastně zbytečné.

Problém není jen eurozóna a zadluženost některých jejích členů, což nyní vyhřezlo v plné síle. Když se podíváte na společnou energetickou politiku EU, přístup Německa v oblasti obnovitelných zdrojů, vynucovaný i jinde v Evropě, je jen další – zatím – tikající "bomba". Většina průmyslu a drobných spotřebitelů v Evropě na rozdíl od bohatých Němců a jejich průmyslu ten koncept není schopna zvládnout bez destrukce vlastní ekonomiky. A to odhlížím od faktu, že celkový koncept evropské energetiky prosazovaný EK v celosvětovém kontextu je nesmírně drahou utopií.

Zatím jsem slyšel jen jediný jasný a stručný názor z okruhu bankéřů a ekonomů, kteří se k situaci vyjadřují, a s ním se ztotožňuji. Inflace, nebo "válka". Na tragédii (i když Evropa už mnohokrát přesvědčila, že je v této oblasti všehoschopná) nevěřím. Myslím si, že dříve či později bude potřeba se připravit na důsledky "rozjetých rotaček" chrlících nová eura a později na postupný rozpad eurozóny se všemi důsledky.

Michal Šnobr; analytik J&T

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.