články

Byť to většina dotyčných bude vehementně popírat, pro politickou opozici platí jednoduché pravidlo: čím hůře, tím (pro ni) lépe. Nastupující hospodářská recese či rovnou krize spolu s pokračujícím znechucením veřejnosti z neustávajících korupčních afér vyvolávají poptávku po úplně nových politických subjektech, neboť i zavedená opozice (konkrétně především ČSSD) je veřejností vnímána jako součást establishmentu.

Podobných nálad dokázaly v roce 2010 využít Věci veřejné; a jejich volební úspěch, nehledě na následné karamboly při vládním angažmá, by mnozí rádi zopakovali. Již dva a půl roku před dalšími parlamentními volbami tak na poli nových politických stran a hnutí vzniká doslova tlačenice: Jiří Paroubek chystá comeback v dresu národního socialismu, dlouho se též šušká o chystané straně Václava Klause. A začátkem listopadu udeřil rázně do stolu podnikatel Andrej Babiš se svým projektem ANO 2011.

Hrubián vyšel před kamery

Ten, kdo sledoval jeho televizní vystoupení v nedělních Otázkách Václava Moravce, však musel především nevěřícně kroutit hlavou. Údajně jeden z nejbohatších Čechů se totiž předvedl jako pantáta ze čtvrté cenové skupiny. Osočil kdekoho, aniž předložil sebemenší hmatatelný důkaz. Když byl o důkazy žádán, odkázal na média či začal mlžit výrazy typu: "To přece každý ví." Pasoval se do role čistého, na kterého ostatní nic nemají, ale budou se ho pochopitelně snažit pošpinit a zničit. Jinak řečeno: ví, že konkurence vlastní ledajaké materiály, a chce dopady jejich předpokládaného zveřejnění předem neutralizovat. Na veřejné mínění hodlá patrně zapůsobit i argumentem, že je bohatý, vše platí ze svého, a kvůli penězům tudíž do politiky nevstupuje. Samozřejmě, má i své hříchy, například členství v KSČ i lobbování u Stanislava Grosse, ale hlavně, má současných českých ekonomicko politických poměrů až po krk a chce je změnit. Zahrál tedy i etudu o napraveném pytlákovi, kterou v případě Miroslava Kalouska úspěšně inscenoval Karel Schwarzenberg. Andrej Babiš o současném marasmu opravdu hodně vypovídá, ale nepřímo, kouzlem nechtěného. Soudný člověk se při pohledu na to, co předváděl v televizním studiu, musel otřást hrůzou: jak je možné, že právě tenhle "týpek" v této zemi vydělal miliardy? To je vydělával tímhle stylem? Asi ano, ale pokud ano, pak je česká politika ve srovnání s českým kapitalismem sférou čistoty, humanismu a konstruktivního dialogu.

Avšak proč do ní chce Andrej Babiš vstupovat? Proč si začal hrát na mesiáše právě tento muž, který sám hbitě využíval kontakty mezi byznysem a politikou? Odpovědi se nabízejí v zásadě tři: zaprvé, on sám měl dobré vztahy především s jistou garniturou sociální demokracie, a od kšeftů, které se pečou nyní, je tak "odkloněn". Zadruhé, zděsil se toho, do jak obludných rozměrů se sítě, jež pomáhal snovat, mezitím rozrostly, konkrétně zejména skutečnosti, že se nyní nemůže udržet na výsluní jako pouhý podnikatel. A zatřetí, má už vyděláno a politika ho prostě baví.

Populistický guláš v barvě trikolory

Jaké v ní má šance? Zatím útočí především na Věci veřejné a na Václava Klause (a patrně na jeho chystanou stranu). Chce být totiž jako oni, a musí se tedy vůči nim negativně vymezit. Na volebním trhu hodlá prorazit s protikorupční rétorikou, nicméně Věci veřejné jsou "provařené", a Andrej Babiš tudíž musí vyvolat zdání, že ANO 2011 představuje úplně jiné zboží. "Na rozdíl od nich to myslím upřímně," vzkazuje grossovsky přes média. Případný nový politický projekt zaštítěný Václavem Klausem mu zase hrozí odsát potenciální voliče.

Babiš totiž evidentně sází na populistický guláš: na odpor vůči stávajícímu (zkorumpovanému) establishmentu servírovaný číšníkem s kravatou v národních barvách.

Kde ulovit maskota?

Zatím mu však chybějí maskoti. Lovu maskotů vychází vstříc tvrzením, že hodlá pouze nabídnout místo na kandidátce "důvěryhodným a nezávislým osobnostem". Což o to, různých ambiciózních postav toužících po politické kariéře (či po comebacku) najde habaděj, ale jestli voliči Listinu Andreje Babiše spolknou, je věc jiná. Zatím spíše cílí na voliče od středu směrem doleva – a zejména Babišovy pohádky o tom, jak komunisté předali nezadluženou zemi polistopadové "chátře", by měly znepokojovat i KSČM. Do parlamentních voleb, nebudou-li nějaké předčasné, však ve Vltavě ještě proteče hodně kalné vody. Nyní se zdá, že Andrej Babiš vyrazil na zteč poněkud zbrkle, příliš brzy. Co bude za dva roky, dnes nikdo opravdu neví. Jisté je zatím jen jedno: nabídek mají voliči pomalu více než značek jogurtů v supermarketu, ale skoro každý kelímek má prošlou záruční lhůtu a po jeho konzumaci hrozí vážné zažívací potíže.

Josef Mlejnek ml.; politolog

Vytisknout článek	Odeslat článek emailem

Komentáře k příspěvku

Doposud nebyly vloženy žádné komentáře.