Na této stránce najdete chronologicky řazené články představitelů a spolupracovníků CEPu, které vyšly v novinách a časopisech.
Chcete-li vyhledat články ke konkrétním problémům, využijte vyhledávací okénko "vyhledávání na serveru" v levé části této stránky.
předchozí | 4 | následující Jsou zobrazeny články 31-40 z celkových 774
Socialisté mají na nízké mzdy a vysoké sociální dávky jasný recept. Stačí zavést či zvýšit minimální mzdu. Vláda vydala nařízení, kterým se minimální mzda zvyšuje na 5000 měsíčně, tj. z 25 na 30 Kč za hodinu práce. Kdo by se dohodl se svým zaměstnancem na nižší mzdě, je zločinec.
Proklamovaným cílem je zlepšit dostupnost bydlení. Je ale nasnadě, že těm občanům, kterým stát peníze bere, se dostupnost bydlení nebo jiných věcí zhoršuje. Stát není kouzelník, stát umí pouze jedněm brát a druhým dávat. Každý občan včetně nemluvňat platí v průměru na program státní podpory stavebního spoření ročně už dnes přibližně 1000 korun.
U státní televize z podstaty stále hrozí, že bude nástrojem určité politicko-názorové skupiny. Vždy bude také existovat jiná, nespokojená skupina, která bude mít pocit, že jí je dáván ve státní televizi nepřiměřeně malý prostor, že vysílání je příliš nevyvážené, jednostranné. Proč tedy, přes tyto zjevné nevýhody máme státní televizi?
Někteří politici prosazují reformu důchodového systému spočívající v zavedení povinného spoření do fondů. Nejpropracovanější model má Unie svobody a její stínový ministr sociálních věcí Volák. Unie svobody je považována za pravicovou stranu. Co je však na POVINNÉM spoření PRAVICOVÉHO? A co má POVINNÉ spoření společné se SVOBODOU, kterou má tato strana v názvu?
Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr představil veřejnosti pod názvem "Velký třesk" velkolepý plán investovat v příštích letech do českého průmyslu dvě stě šedesát pět miliard korun. V zásadě existují dvě možnosti jak utratit 265 miliard – mohou je utratit miliony občanů, kteří si je vydělali svojí prací, nebo je za ně může vždy utratit nějaký Grégr.
Spisovatel Michal Viewegh pojal svůj projev na semináři velmi originálně: jako výčet případů, kdy mu nějaká redakce odmítla zveřejnit jeho přípěvek. Z tohoto výčtu pak odvodil, že u nás vznikají projevy cenzury. Možná by lépe uplatnil svůj projev na tematickém semináři s názvem Viewegh a frustrace: devadesátá léta.
Administrativní náklady jsou ovšem zanedbatelné ve srovnání se škodami, které sociální politika státu páchá na celých sociálních skupinách, jimž je určena. Možná dobře míněný program se stává život degradující zhoubou tím, že svou systematičností vytváří permanentní závislost rodin a celých generací.
Nezaměstnanost, která se do roku 1996 držela kolem 3 procent, se stala závažným makroekonomickým problémem a vyšplhala se na "evropskou" úroveň kolem 10 procent. Tento nárůst byl doprovázen poklesem HDP, proto bychom jej mohli považovat za přechodný cyklický jev. Hrozí ovšem, že s obnoveným ekonomickým růstem nezaměstnanost nepoklesne zpět. Nezaměstnanost se u nás zakořeňuje ze systémových příčin vyplývajících z institutů a parametrů státní sociální politiky.
Tak jako kdysi česká intelektuální elita básnila o Sovětském svazu a jeho pokroku, solidaritě a internacionalismu, dnes stejně nekriticky oslavuje Evropskou unii. Kdo si dovolí pochybovat o smysluplnosti evropské integrace, riskuje minimálně označení za nacionalistu. Podívejme se však na problém Evropské unie realisticky.
Bezhlavý závod o maximálně rychlé převzetí poměrů EU nese velké riziko. Hrozí tím, že naše země ztratí ve srovnání se stávajícími členy EU své komparativní výhody. Stane se obdobou bývalé NDR, ale bez stovek miliard marek fiskálních transferů ze spolkového rozpočtu, které by vyrovnávaly ztrátu konkurenceschopnosti.
© Centrum pro ekonomiku a politiku 2005-2024 design, kód: Jan Holpuch nejml. |
RSS 2.0 |